• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Březen 1945

13. března 1945 - Den D + 280

Jednotky 78. pěší divize z uskupení III. sboru americké 1. armády pokračovaly v rozšiřování předmostí u Remagenu na severovýchod. Nepřítel se zde tvrdě bránil. Prapory 311. pěšího pluku od „Sedmdesáté osmé“, posílený 60. praporem obrněné pěchoty od 9. obrněné divize a 78. průzkumnou rotou, vyčistily Honnef a přes obtížný terén pomalu postupovaly na severovýchod. Ve stejný čas jednotky bratrského 309. pěšího pluku zamířily spolu s přiřazeným 39. pěším plukem od „Deváté pěší“, který mezitím obsadil výšiny západně od Kalenbornu, severovýchodním směrem. 9. pěší divize dočistila Hargarten a postoupila na linii Kalenborn – Notscheid – Hargarten. 99. pěší divize, nyní operující na jižním úseku předmostí, odrážela nepřátelské protiútoky a posilovala své pozice. 102. jízdní mechanizovaná skupina ze svazku amerického V. sboru obdržela rozkaz k přesunu do oblasti Saverne.

Oddíly 6. jízdní mechanizované skupiny z uskupení VIII. sboru americké 3. armády převzaly obranu podél Rýna od Andernachu na jih. Zároveň vystřídaly jednotky 4. a 11. obrněné divize. „Osmdesátá sedmá pěší“ se začala soustřeďovat v oblasti Koblenz – Lehmen podél řeky Mosely a vystřídala v pozicích bojové uskupení A od 4. obrněné divize. XII. sbor dokončoval poslední přípravy k zahájení útoku. Jednotky 4. obrněné a 5. pěší divize se přeskupovaly. 358. pěší pluk od 90. pěší divize se soustředil západně od Mertlochu. Pluky 76. a 89. pěší divize vyčistily většinu svých úseků podél řeky Mosely od Cochemu k Schweichu, zatímco 417. pěší pluk od 76. pěší divize byl stažen do zálohy.

XX. sbor zahájil ve 03.00 hod útok z předmostí u Saaburgu na severovýchod. Předcházela mu silná dělostřelecká příprava. Členitý terén a houževnatá obrana opevnění Západního valu útok značně zpomalily. Úderné prapory 301. a 302. pěšího pluku od 94. pěší divize překročily řeku Ruwer. Část jednotek přešla přes most. Ostatní řeku přebrodily a poté společně dobyly Bonerath, Holzerath, Schöndorf a Burg Heid. „Osmdesátá pěší“ prošla přes postavení 94. a 26. pěší divize. Její 318. pěší pluk operující na levém křídle divize prorazil nepřátelskou linii a zmocnil se jediné sjízdné silnice vedoucí skrz les Wadern. Bratrský 317. pěší pluk zatím dobyl Greimerath. 104. a 328. pěší pluk od 26. pěší divize pomalu postupovaly vpřed.

Taktická skupina „D“ čistila zátarasy na silnici Zerf – Britten. Ve stejném čase prováděla 69. pěší divize klamný útok na odvrácení pozornosti od předmostí v Saarlauternu. 3. jízdní mechanizovaná skupina operující na levém křídle sboru odrážela nepřátelské protiútoky. 16. jízdní průzkumná squadrona postoupila na severovýchod a vystřídala 43. squadronu, která se přesunula do zálohy. 19. jízdní squadrona vyčistila hřeben mezi Morscheidem a Sommerau a obsadila obě městečka. 10. obrněná divize se stáhla do oblasti Trevíru k odpočinku, údržbě techniky a doplnění stavu.

7. armáda pokračovala v přeskupování a v přípravách na nadcházející ofenzívu. 70. pěší divize ze svazku XIX. sboru postupovala na sever k řece Sáře. Od II. francouzského sboru byla k VI. sboru přiřazena 3. alžírská pěší divize.

V průběhu 13. března 1945 se Čechoslováci bojující v řadách RAF zúčastnili mohutného náletu britské Bomber Command. Byl mezi nimi i Plzeňák Josef Prokopec, příslušník 312. squadrony RAF, který o misi ze třináctého března prohlásil: „Dne 12. března 1945 přelétáváme z Manstonu na polní letiště B-65 na kontinentě. Vyfasoval jsem Spitfire s volacím znakem DU-I. Let trval jen 45 minut. Chystá se nějaká akce, jaká, to ale ještě netušíme. Den poté přelétáváme z předsunutého kontinentálního letiště B-65 v Maldeghenu na letiště B-67, které leželo asi 10 minut letu od „B-pětašedesátky“. Odtud ještě téhož dne vzlétáme, abychom nad Německem spolu s kolegy od No. 310 a 313 Squadron ohlídali svaz 310 Halifaxů, 24 Lancasterů a 20 Mosquitů od 4., 6. a 8. Group mířící na železniční stanici Wuppertal-Barmen. Pilotuji Spitfire Mk. IX s volacím znakem DU-U. Let trval 2 hodiny a 20 minut. Útok proběhl nad mraky zakrytým cílem, což mělo za následek, že pumy dopadly východněji, než měly a zřítily se na východní část města Barmen. Mnohé z nich poničily i část nedaleko ležícího Schwelmu. Exploze pum si vyžádala životy 562 osob a poškodily nebo zničily mnoho domů.“ Útok proti Barmenu byl součástí operace Bomber Command směřující proti cílům ležící na řece Ruhr. Během tří dnů bylo uskutečněno stroji od Bomber Command na 2 550 startů a shozeno 10 650 tun bomb. Nálety se uskutečnily i přes to, že cíle byly zakryty mraky. Útoky zcela ochromily životy ve třech německých městech. I přes značný počet nasazených strojů bylo ztraceno pouze 5 letadel, což činilo 0,2 % z celkového počtu strojů vyslaných do akce. Byl to jasný důkaz toho, že Německo již nebylo schopné se tlaku spojeneckých bombardérů účinně bránit. Navíc Bomber Command bylo v tomto období na pomyslném vrcholu, pokud se týkalo počtu personálu i letounů. Za celou válku neměli Britové k dispozici tolik těžkých čtyřmotoráků jako nyní. Spolu s Fortressy a Liberatory americké „Mocné osmé“ operující z Anglie šlo o ohromující sílu, která již neměla v té době soupeře. Totéž se týkalo technické vyspělosti letadel i zaměřovacích přístrojů, palubních radarů a vůbec způsobu provádění bombardovacích útoků.