• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Březen 1945

22. března 1945 - Den D + 289

Během dne se síly VII. sboru přeskupovaly, doplňovaly a prováděly pouze omezené útoky ve snaze zlepšit své pozice, ze kterých zahájí plánovanou koordinovanou ofenzívu. 16. pěší pluk od 1. pěší divize postupoval z Hennefu jihovýchodním směrem a jeho cestu čistily letouny taktického letectva. 104. pěší divize, nyní bez 413. pěšího pluku, postupovala východně od Rýna a zároveň uvolnila svůj 414. pěší pluk k podpoře 3. obrněné divizi. Mezi 22.00 a 24.00 hod začaly překračovat řeku Wied pluky 9. a 99. pěší divize ze svazku III. sboru. 18. jízdní průzkumná squadrona se soustředila nedaleko Ariendorfu. 7. obrněná divize se připravovala k překročení Rýna. Prapory 38. pěšího pluku od 2. pěší divize z uskupení amerického V. sboru a tankové oddíly bojového uskupení B od 9. obrněné divize čistily prostor mezi řekami Rýn a Wied. 38. pěší pluk z uskupení „Indianhead“ obsadil v součinnosti s jednotkami 99. pěší divize Datzeroth, Segendorf a Rodenbach a několik dalších vesnic v této oblasti. Ve stejný čas bojové uskupení B překročilo řeku Wied a po rychlém útoku překonalo silnou obranu v Neuwiedu. Velitel bojového uskupení B, brigádní generál William Hoge, převzal velení 4. obrněné divize. Jeho místo zaujal plukovník Harry W. Johnson. V Bad Hönningenu byl dán do provozu další kolejový most přes Rýn pro těžkou techniku (Class 40 Treadway Bridge).

Síly XII. sboru z uskupení americké 3. armády stály nyní na Rýně a připravovaly se k jeho překročení. Prapory 358. a 359. pěšího pluku z uskupení 90. pěší divize vtrhly do Mainzu a rychle překonaly tamní obranu, zatímco bratrský 357. pěší pluk čistil Weisenau. 2. jízdní mechanizovaná skupina provedla severozápadně od Mainzu klamný útok, který měl za cíl vzbudit dojem, že se snaží překročit řeku. Následně převzala zónu 358. pěšího pluku ve městě. Ve 22.00 hod začaly úderné roty 1. a 3. praporu 11. pěšího pluku od 5. pěší divize v Niersteinu a Oppenheimu překračovat řeku Rýn. K jejímu překonání připravil 204. ženijní prapor na 500 útočných člunů. Do svítání překonal řeku i další pluk od „Páté pěší“ a po poledni poslední. Tok řeky Rýn představoval i přes vybojování předmostí tvrdý oříšek. Aby vůbec bylo možné zajistit přepravu přes tuto legendami opředenou řeku, bylo třeba nasadit asi 7 500 ženistů. Muži od ženijních jednotek budovali mosty, sjezdy pro obojživelná vozidla a přístaviště pro těžké vory přepravující tanky a vyloďovací plavidla LCVP (Landing Craft, Vehicle and Personal) obsluhovaná příslušníky námořní jednotky Naval Unit 2, která byla připojena ke 3. armádě. 11. obrněná divize kompletně dokončila vyčištění svého úseku. Ve stejný čas se 89. pěší divize připravovala k překročení Rýna v úseku předmostí vybudovaného 5. pěší divizí. Taktická skupina „Cheadle“ brigádního generála Henryho B. Cheadla, zástupce velitele 94. pěší divize z uskupení XX. sboru, složená ze 376. pěšího pluku „Devadesáté čtvrté pěší“ a bojového uskupení A od 12. obrněné divize, útočila na Ludwigshafen. Svého cíle dosáhla, když před tím prorazila přes Friesenheim, Mundenheim a Rheingönheim. Tankové kolony 12. obrněné divize se snažily dosáhnout dosud stojící mosty přes Rýn u Speyeru a Germersheimu. Bojové uskupení R dobylo Böehl, Iggelheim a Hassloch, zatímco uskupení B se přesunulo do Mutterstadtu a spolu s 92. jízdní průzkumnou squadronou zahájilo útok na Speyer. 10. obrněná divize obsadila v průběhu dne Landau. 26. pěší divize se soustřeďovala v okolí Alzey a připravovala k nasazení v úseku XII. sboru.

XXI. sbor převzal velení nad 71. a 100. pěší divizí v oblasti Bitche. Síly 3. a 45. pěší divize od XV. sboru postupovaly k Rýnu a vydaly rozkaz průzkumným jednotkám vyhledat příhodná místa k jeho překročení. 6. obrněná divize se mezitím přesunula do oblasti soustředění. 42. pěší divize z uskupení VI. sboru prošla přes opuštěné obranné linie na Západním valu a bez potíží vstoupila do Dahnu. Taktická skupina od 103. pěší divize postoupila ke Klingenmünsteru a navázala kontakt s jednotkami americké 3. armády, které ve stejném čase čistily Silz. 36. pěší divize při postupu na Dörrenbach zničila množství německých pevnůstek a zastavila se v Bergzabernu. 14. obrněná divize dokončila obsazení Steinfeldu. Taktická skupina „Monsabert“ mírně postoupila v lese Bien Wald. Silnice, po kterých ustupovaly německé jednotky, byly přecpané. Díky tomu se tak nepřátelské kolony stávaly snadným terčem pro posádky stíhacích bombardérů amerického taktického letectva.

22. března se Čechoslováci vypravili se svými stíhačkami na základnu B-65. Tři čtvrtě hodiny trvající let byl jen předehrou operace Ramrod 1511, při které doprovodili 100 Lancasterů od 3. Group nad německý Bocholt. Bombardéry tady měly přerušit komunikační spoje ve městě. Kromě 312. squadrony se mise zúčastnila i „Třistadesítka“. Bomber Command žene své posádky do obrátek. Kromě Bocholtu se britské bombardéry toho dne objevují i nad Dorstenem, Dülmenem či Hildesheimem. V akci jsou i letouny 617. squadrony. Bomber Command uskutečnila toho dne celkem 708 startů, během nichž přišla o čtyři stroje, což činilo pouhých 0,6 %.

Nad protektorátem se v průběhu dne opět objevil americký bombardovací svaz z uskupení 15. letecké armády. Jeho cílem se staly Kralupy nad Vltavou a Neratovice, resp. kralupská rafinérie na výrobu pohonných hmot Kralupol. Celkem 124 Liberatorů a 20 „létajících pevností“ proměnilo Kralupy v zónu smrti, neboť bomby poničily nejen rafinérii, ale také město. Zcela zničeno bylo 117 domů a dalších skoro tisíc jich bylo poškozených. V jejich troskách zahynulo na 250 osob. Vysoké ztráty v řadách civilního obyvatelstva hlásily po náletu také Neratovice, kde bylo napočítáno přes pět desítek obětí. Dalších 165 osob bylo zraněno.