From D-Day to V-Day
Březen 1945
9. března 1945 - Den D + 276
Den, kdy padl Bonn
Britská 43. pěší a kanadská 2. pěší divize z uskupení II. kanadského sboru 1. kanadské armády zlikvidovaly poslední odpor v Xantenu a v nejbližším okolí. Tankovým oddílům kanadské 4. obrněné divize se podařilo prorazit přes minová pole před Veenem a nakonec i tuto ves dobýt. Britská 52. pěší divize pomalu postupovala severovýchodně směrem k Rýnu.
Taktická skupina „Byrne“ od 35. pěší divize ze svazku XVI. sboru postoupila k Druptu, zatímco taktická skupina „Murray“ od 8. obrněné divize dokončila obsazení Ossenbergu a začala s postupem na sever za Borth a Wallach.
Bylo 16.00 hod dne 9. března 1945, když úderné prapory 16. a 18. pěšího pluku od 1. pěší divize z uskupení VII. sboru americké 1. armády dobyly po těžkých bojích město Bonn. Tím skončil německý odpor na západ od Rýna v operačním prostoru „První americké“. Pod velení III. sboru byla přiřazena 99. pěší divize, která se přesunula do oblasti Meckenheimu. V průběhu dne 9. pěší divize převzala zodpovědnost za předmostí u Remagenu. K zesílení obrany tohoto strategicky významného místa byly k divizi připojeny tři pěší pluky od 78. pěší divize. I když se nepřítel ještě nevzpamatoval z překvapivého překročení řeky, jeho tlak zesiloval, jak americké jednotky rozšiřovaly předmostí ve směru k Honnefu. S houževnatým odporem obránců se útočící americké jednotky setkaly např. v Rheinbreitbachu, Scheurenu a Bruchhausenu. Ve středním úseku remagenského předmostí Němci podnikli silný protiútok a donutili americké oddíly částečně ustoupit. Ludendorfův most se pro tuto chvíli stal hlavním cílem německých leteckých sil a dělostřelectva. Měl být zničen stůj co stůj. Když to nešlo ze vzduchu a selhávalo také dělostřelectvo, zkoušeli Němci zničit most pomocí „žabích mužů“. Ani to se ale nepovedlo. Legendární most u Remagenu ukončil německé trápení nakonec sám, když se deset dnů po obsazení samovolně zřítil v důsledku poškození utrpěných v bojích. Přesto svůj účel splnil. Jeho legenda žije dál, i když z původního mostu dnes stojí již jen pilíře.
7. obrněná převzala obranu západního břehu Rýna mezi Bonnem a Remagenem. Bojové uskupení A od 9. obrněné divize operující t.č. na linii řeky Ahr, převzalo prostor po 2. a 3. praporu 310. pěšího pluku od 78. pěší divize, které byly přesunuty k „Deváté pěší“ pro akce na východním břehu Rýna. 23. pěší pluk od 2. pěší divize postupoval k Rýnu po ose Bruck – Sinzig. Prapory bratrského 9. pěšího pluku jej následovaly, zatímco 38. pěší pluk, taktéž od „Indian Head“, se přesunoval podél hlavní silnice Bad Neuenahr – Königsfeld k předměstí Königsfeldu v prostoru jižně od řeky Ahr.
Bojové uskupení B od 11. obrněné divize ze svazku VIII. sboru americké 3. armády dobylo výšiny nedaleko Brohl-Lützingu ležící na dohled Rýna. Ve stejný čas postoupilo uskupení A k řece v Andernachu, které z větší části vyčistilo. 6. jízdní mechanizovaná skupina projela postavením 4. a 87. pěší divize a poté rychle postupovala bez odporu východním směrem, aby vytvořila kontakt s oddíly „Jedenácté obrněné“. Jednotky 4. pěší divize vyčistily Honerath, Adenau, Rodder a Reifferscheid. 87. pěší divize se začala stahovat do týlové oblasti k odpočinku, doplnění a výcviku. 90. pěší divize, která byla přemístěna do oblasti Kelbergu, vyslala část jednotek do Mayenu. 4. obrněná divize ze svazku XII. sboru, která zajišťovala v Treis-Kardenu most přes Moselu, se během dne přeskupovala.
Bojové uskupení B, složené z 51. praporu obrněné pěchoty a 35. tankové praporu, se přesunulo do Kardenu, zatímco uskupení A a R pokračovala ve vyčišťovacích akcích na západním břehu Rýna. V prostoru mezi Andernachem a Koblenzem nakonec tato uskupení postoupila až k řece. 2. pěší pluk od 5. pěší divize vyčistil Bleckhausen, Manderscheid, Bettenfeld a Pantenburg. Ve stejný čas dobyl 385. pěší pluk od 76. pěší divize Grosslittgen a prapory bratrského 304. pěšího pluku obsadily Musweiler. 42. jízdní průzkumná squadrona překročila v sektoru Dreis – Bruch řeku Salm a útočila směrem na Dreis a Bergweiler. 89. pěší divize se začala soustřeďovat v týlu „Sedmdesáté šesté pěší“.
Bojové uskupení A od 10. obrněné divize ze svazku XX. sboru, nacházející se v postavení podél řeky Salm, vyčistilo Hetzerath, Rivenich a Sehlem. Poté se stočilo na sever do oblasti Dörbachu. Mezitím uskupení B postupovalo severovýchodně a obsadilo Föhren a Bekond, zatímco uskupení R vyčistilo výšiny ležící východně od Schweichu. 417. pěší pluk od 76. pěší divize odrazil nepřátelský protiútok na předmostí řeky Ruwer. 94. pěší divize dokončila přeskupení svých jednotek. Její 376. pěší pluk vystřídal v pozicích 3. jízdní mechanizovanou skupinu. Ta vytvořila spolu s 16. jízdní mechanizovanou skupinou 316. prozatímní jízdní brigádu. 65. pěší divize kompletně převzala zodpovědnost za obranu předmostí v Saarlauternu. V zóně 7. armády byla 71. pěší divize přiřazena k XV. sboru.
U francouzského Dunkerque opět úřadovaly miny, když v oblasti západně od Loon Plage najelo nákladní auto od Dělostřeleckého pluku na minu. Mohutná exploze vůz zcela zničila. V jeho kabině zahynuli četař Robert Nedvěd (nar. 1910), rodák z Bakova nad Jizerou a sotva devatenáctiletý Karel Pščolka, který pocházel z Oldřichovic na Frýdecko-Místecku.
V průběhu dne se českoslovenští stíhači od 310. a 312. squadrony RAF zúčastnili doprovodu 159 Lancasterů od 3. Group, které mířily na severní a jižní část benzolových závodů Emscher Lippe u německého Dattelnu. Cílové území bylo skoro jako vždy v tuto roční dobu zakryto mraky, a tak se bombardování uskutečnilo za pomoci kouřových signálních bomb. Zpravodajům od Bomber Command se po akci zdál útok úspěšný, třebaže země nebyla žádnou z posádek spatřena. Během mise byl jeden z Lancasterů ztracen.
zpět na březen 1945