From D-Day to V-Day

Červenec 1944

18. července 1944 - Den D + 42

Událostí dne bylo osvobození St Lô na „americké“ frontě. Americký XIX. sbor ze svazku 1. armády obsazením tohoto města zdárně uzavřel „Bitvu o živé ploty“ (Battle of the Hedgerows) a získal výhodné výchozí pozice pro nadcházející ofenzívu s názvem Cobra. St Lô se pro Normanďany stalo stejně jako Caen symbolem hrůz války. V troskách města nedlouho po bojích také vznikl dodnes slavný a často publikovaný snímek, na kterém dva malí chlapci pozorují z hromady trosek vozy na silnici proplétající se zničeným St Lô. Američtí reportéři vůbec věnovali osudu tohoto města velkou pozornost. V jeho centru snad nebylo domu, který by nebyl nějakým způsobem poškozen. Převládaly bohužel ty, ze kterých zůstalo jen několik zdí.

Hlídky ze svazků 9. a 30. pěší divize od amerického VII. sboru dosáhly linie probíhající při silnici Périers – St Lô. Obec Périers ležela severozápadně od St Lô a jihozápadně od „města výsadkářů“ – Carentanu. Americký XIX. sbor po ukončení bojů o St Lô i nadále postupoval vpřed. Na pravém křídle sboru pokračovala 35. pěší divize v postupu podél jižní strany útočné linie, zatímco jiné jednotky od „Třicáté páté“ pohybující se na levém křídle, dosáhly severního okraje St Lô. 115. pěší pluk ze svazku 29. pěší divize se přiblížil ke stejnému městu od severozápadu. Taktická skupina C (Task Force C) složená z části 29. pěší divize a připojených oddílů vpadla do St Lô z východu a do 19.00 hod zlikvidovala hlavní místa odporu. V troskách St Lô i tak zůstaly ještě poslední zbytky obránců, kteří přežili těžké dělostřelecké a letecké bombardování.

Ve stejný den byla 113. jízdní mechanizovaná skupina připojena k 29. pěší divizi, aby provedla průzkum na jih a zjistila směry nepřátelského ústupu. Na plážích Normandie se 18. července 1944 vylodila 6. obrněná divize generálmajora Roberta W. Growa. Skládala se ze tří tankových praporů (č. 15, 68 a 69), tří obrněných pěších praporů (č. 9, 44 a 50), tří obrněných dělostřeleckých praporů (č. 128, 212 a 231) a několika dalších jednotek, mezi nimiž byla i 86. jízdní průzkumná squadrona. „Šestá obrněná“ ztratila v následných bojích skoro 1 000 mužů. Dalších téměř 3 700 bylo zraněno. Divize prošla boji v Normandii, bojovala v Bretani i v Brestu, zažila Bastogne i lucemburský Ettelbruck. Když válka konečně skončila, zastavila se až za německou Fuldou. Genmjr. Grow velel divizi zvané „Super sixth“ až do konce války.

2. britská armáda začala v den, kdy padlo St Lô, ofenzívu v oblasti Caen. Útoku předcházelo velmi těžké letecké bombardování nepřátelských pozic, během kterého bylo na jednotky Wehrmachtu a SS shozeno na 7 700 tun bomb. Šlo o dosud největší leteckou podporu pozemních sil od doby zahájení invaze v Normandii. Smyslem útoku bylo odlákat německé obrněné jednotky z operačního prostoru 1. americké armády. Ta se připravovala na zahájení operace Cobra, naplánované na 24. červenec 1944.

2. kanadský sbor překročil řeku Orne a uvolnil východy z Caen. Kanadská 2. pěší divize sváděla těžké boje u Louvigny, zatímco „sesterská“ 3. kanadská pěší divize obsadila Colombelles ležící na severovýchodním okraji Caen a Giberville. Hlavním úkolem pro VIII. britský sbor bylo toho dne zaútočit přes předmostí v prostoru I. britského sboru ze západního směru na východ silou tří obrněných divizí – 11., 7. a gardové. Ačkoliv v odpoledních hodinách nepřátelský tlak zesílil, britské jednotky dosáhly naplánované linie Hubert – Folie – Tilly la Campagne – La Hogue – Frenouville – Cagny. I. britský sbor, který byl v útoku nasazen jako podpora, obsadil tři vesnice západně od Troarn.

Z československých leteckých jednotek zasáhly do bojů 18. července 1944 na západní frontě jen muži od „Třistajedenáctky“. Do vzduchu šly toho dne celkem čtyři posádky, jež pročesávaly nekonečnou hladinu Atlantiku ve snaze nalézt německé U-booty či nepřátelská hladinová plavidla. Špatné počasí způsobilo, že piloti museli se svými stroji sednout na jiných letištích, než se původně předpokládalo.



zpět na červenec 1944