From D-Day to V-Day
Červenec 1944
25. července 1944 - Den D + 49
Zahájení operace Cobra
Generál Eisenhower vydal 25. července 1944 rozkaz k vytvoření 12. skupiny armád, které bude následně velet generál Omar N. Bradley. Americká 1. armáda zahájila v plném rozsahu leteckou část operace Cobra v sektoru amerického VII. sboru, protože povětrnostní podmínky se oproti předešlému dni, kdy mělo k leteckému úderu dojít, konečně zlepšily. 24. července 1944 zahájily stroje od „Deváté letecké“ první údery, pro špatné počasí byl útok ze vzduchu ale zastaven.
Útoku pozemních sil na nepřátelské linie předcházel velmi silný nálet strojů od 8. a 9. americké letecké armády, který se soustředil na relativně malé území ležící severně od Marigny a západně od St Lô. Tady se nacházel jejich hlavní cíl – tanky a další obrněná technika od Panzer Lehr Divizion, kterou posílili muži z německých výsadkových jednotek.
Soustředěný úder obrovitého svazu čtyřmotoráků od „Mocné osmé“ byl pro nepřítele zničující. Na relativně malou plochu zaútočilo toho dne 917 „létajících pevností“ B-17 a 664 čtyřmotorových B-24 Liberator, které dohromady na pozice Panzer Lehr Divizion shodily neuvěřitelných 3 370 tun bomb. Jejich exploze přinesly zkázu značnému množství vojenské techniky a smrt stovkám Hitlerových mužů. Činila se také 9. US AAF, jejíž 380 středních dvoumotorových bombardérů vesměs typu B-26 Marauder a A-20 Havoc odhodilo na německé pozice na 650 tun bomb. Do útoku se zapojilo také stíhací letectvo, především obávaní „Jabos“, jak němečtí vojáci přezdívali americkým Thunderboltům, Mustangům a Lightningům. Na 550 stíhaček odhodilo na nepřítele dalších 200 tun bomb. Tragickým omylem došlo během náletů také k bombardování vlastních pozic a ke ztrátám na životech amerických vojáků. Jednou z obětí byl také generál Lesley J. McNair, velitel 1. americké skupiny armád, který na předsunuté pozorovatelně sledoval průběh leteckého úderu. Vzpomenutá skupina armád byla fiktivním vojenským uskupením sloužícím k oklamání nepřítele, neboť generál McNair byl ve skutečnosti velitelem pozemních sil USA odpovědný za výcvik a organizaci.
Po ukončení náletů, které podpořilo také sborové dělostřelectvo, vyrazili američtí pěšáci do útoku. Americký VII. sbor zaútočil napříč silnicí Périers – St Lô na relativně úzké frontě a již v 11.00 hod prorazil průchod nepřátelskými pozicemi v prostoru Marigny – St Gilles západně od St Lô. 9. pěší divize na pravém boku, „Čtvrtá pěší“ v centru a 30. pěší divize na levém křídle společně vyrazily na nepřítele a donutily ho ustoupit zhruba o dvě míle na linii La Butte – La Chapelle en Juger – Hébécrevon. Americký VIII. sbor, který byl posílen o 6. obrněnou divizi, se ve stejný čas shromáždil v Le Mesnil.
II. kanadský sbor ze svazku 2. britské armády zaútočil ve 3 hodiny a 20 minut s 2. kanadskou pěší divizí vpravo a 3. kanadskou pěší divizí vlevo podél silnice na město Falais. Útok Kanaďanů byl po krátkém postupu zadržen houževnatou obranou nepřítele. Smyslem akce bylo navázat na sebe co nejvíce německých jednotek, které by se případně mohly zapojit do zastavení amerického průlomu u St Lô. Operace Cobra se tak rozjela na plné obrátky.
Ve stejný den, kdy byla zahájena operace Cobra, vyslala „československá“ 310. squadrona RAF své stíhače, aby v rámci operací typu Ranger prováděli hloubkové útoky mezi holandskými městy Nijkerk, Leuwen, Breda a Dintelloord. Také muži od „Třistajedenáctky“ šli opět do akce, během které monitorovali vody Biskajského zálivu. Při startu letounu B-24 Liberator, kterému velel W/O Hala, došlo k poškození předního podvozku a následné havárii stroje. Nikdo naštěstí nebyl zraněn a opravený letoun se vrátil ke squadroně již v listopadu téhož roku. Další čtyři letouny, které toho dne šly na mise, odstartovaly v pořádku.
zpět na červenec 1944