• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Leden 1945

10. ledna 1945 - Den D + 218

51. britská pěší divize z uskupení XXX. britského sboru 2. britské armády zaútočila přes pozice britské „Padesáté třetí pěší“ a postoupila k Laroche.

Jednotky 78. pěší divize z uskupení XIX. sboru dobyly nepřátelská postavení na kopcích nad řekou Kall.

Americká 1. armáda se připravovala k útoku, který má být zahájen 13. ledna 1945. V průběhu 10. ledna 1945 převzal plukovník P. D. Ginder velení 9. pěšího pluku z uskupení 2. pěší divize „Indianhead“. Plukovník Ginder o čtyři měsíce později vstoupil do dějin českého západu, když jeho muži svým příchodem na Plzeňsko definitivně ukončili nadvládu nacistického Německa nad českými zeměmi. VII. sbor dostal rozkaz zaútočit na linii Houffalize – Bovigny a XVIII. sbor směrem na St. Vith. Jeden z hlavních úkolů, vyčistit silnici Laroche – Salmchâteau, byl z větší části splněn. 84. pěší divize vyslala průzkumné hlídky směrem k Laroche. 2. obrněná divize obsadila Samrée a zabezpečila svůj úsek silnice Laroche – Salmchâteau. Mezitím 83. pěší divize dobyla Bihain a pomalu postupovala v oblasti severně od Petite Langlir. Nakonec překročila řeku Ronce. Část 82. vzdušné výsadkové divize z uskupení XVIII. sboru zabezpečila předmostí u řeky Salm nedaleko Grand Halleux.

87. pěší divize ze svazku VIII. sboru americké 3. armády dobyla Tillet. 101. vzdušná výsadková divize obnovila útok na Noville a vyčistila část lesa Bois Jacques od nepřátel. Tankové oddíly 4. obrněné divize projely přes operační zónu „Šesté obrněné“ a zaútočily s výsadkáři od 101. vzdušné výsadkové divize směrem na Bourcy. Rozkazem byly ale nakonec zastaveny. III. sbor pokračoval během dne v postupu. 6. obrněná divize pohybující se na levém křídle sboru poskytovala palebnou podporu sousedním jednotkám od VIII. sboru. Nakonec dorazila až k linii 4. obrněné divize. 35. pěší divize dobyla Villers-la-Bone-Eau a výšiny na severozápadě od této vesnice. 6. jízdní průzkumná squadrona obsadila Betlange a 28. squadrona Harlange. Jeden pěší pluk 90. pěší divize postoupil k výšinám nedaleko Doncols, zatímco ostatní jednotky sváděly boje o silně bráněný Trentelhof. Část 26. pěší divize dosáhl prostoru jihozápadně od Winseleru.

Část 45. pěší divize ze svazku VI. sboru 7. armády vstoupila do Althornu ležícím na levém boku výběžku u Bitche, nebyla ale schopna jej úplně vyčistit od nepřítele. Jeden úderný prapor 315. pěšího pluku od 79. pěší divize sváděl těžké boje o Hatten. K jeho podpoře byl povolán 2. prapor od 242. pěšího pluku ze svazku „Čtyřicáté druhé pěší“. Další prapor od 315. pěšího pluku se soustřeďoval v Rittershoffenu. Němci stále udržovali předmostí u Gambsheimu. Jednotka pěchoty od bojového uskupení B plukovníka Charlese V. Bromleye od 12. obrněné divize se v Herrlisheimu dostala do obklíčení, tankovému oddílu se ale podařilo prorazit nepřátelskou linii a pěšáky v městečku posílit.

Dne 10. ledna 1945 se československá 311. squadrona RAF opět zahalila do smutečního pláště. Asi v 10 hodin 30 minut, tedy pouhých 45 minut od startu z Tainu, havaroval ve skotských horách u Aberdeenu dvoumotorový Oxford Mk II s dvoučlennou posádkou a třemi pasažéry na palubě. Všichni letci byli příslušníky „Třistajedenáctky“. Ironií osudu jim bylo povoleno cestovat letadlem na dovolenou do Londýna. Tam ale nikdy nedoletěli. Jejich těla byla zcela náhodně objevena až 19. srpna 1945. Na počátku září téhož roky jejich tělesné ostatky spočinuly na vojenském hřbitově v anglickém Brookwoodu.