From D-Day to V-Day

Leden 1945

15. ledna 1945 - Den D + 223

XII. britský sbor ze svazku 2. britské armády se připravoval na operaci „Backcock“. Jejím cílem bylo vyčistit od nepřítele trojúhelníkový výběžek, který tvořily řeky Mása, Rúr a Wurms. Britská 7. obrněná divize obsadila v průběhu dne Bakenhoven ležící asi dva kilometry severozápadně od Susterenu. Divize odtud začne poté útočit na určené cíle.

Jednotky 84. pěší divize z uskupení VII. sboru americké 1. armády se během dne přeskupovaly. 2. obrněná divize obsadila Achouffe, Mont a Tavernaux a vyslala průzkumné hlídky k řece Ourthe a do Houffalize, které nepřítel již vyklidil. Hrůzy války v Houffalize, stejně jako na mnoha jiných místech Arden, připomíná několik památníků. Jeden z nich tvoří německý tank Panther, původně patřící ke 116. pancéřové divizi, která v tomto prostoru bojovala. Jde o jeden ze tří strojů téhož typu, které dnes v oblasti Arden slouží jako připomínka nelítostných bojů, ke kterým zde došlo na rozhraní let 1944 a 1945. Panther z Houffalize patří vedle známého King Tigera z La Gleize k nejzachovalejším německým tankům dodnes stojících v oblasti, kde se odehrála „Bitva o výběžek“. Bojové uskupení R plukovníka Roberta L. Howze ze svazku 3. obrněné divize postupovalo směrem k Vauxu a Brisy, obsadilo Vaux a společně s uskupením B brigádního generála Trumana E. Boudinota směřovalo na Cherain a Sterpigny. Bojové uskupení A brigádního generála Doyla O. Hickeyho mezitím provedlo přeskupení a doplnění a poté zůstalo v záloze. Jeden úderný prapor od 83. pěší divize zaútočil na městečko Bovigny, ale nedokázal jej dobýt. V operačním prostoru XVIII. sboru překročily před svítáním jednotky 75. pěší divize řeku Salm a dobyly Salmchâteau a Bech. 106. pěší divize se přeskupila, doplnila stav a dobyla Ennal. 30. pěší divize obsadila Beamont, Francheville, Houvegnez a Pont, zlepšila své pozice jižně od Ligneuville a vyčistila severní část Thirimontu.

Büllingenem a Amelem a zabezpečení levého křídla XVIII. sboru. 1. pěší divize zaútočila spolu s 23. pěším plukem od 2. pěší divize, kterým byla posílena, a se svým 16. a 18. pěším plukem jihovýchodním směrem. Následně obsadila Steinbach a severní číst Faymonville, ale jižně od Butgenbachu byla zastavena silnou nepřátelskou palbou.

Bojové uskupení A od 11. obrněné divize patřící do svazku VIII. sboru americké 3. armády dobylo Compogne a Rastadt, ale západně od Vellereux bylo silným nepřátelským protiútokem vedeným ze soutěsky Rau de Vaux donuceno ustoupit. Bojové uskupení B obešlo vesnici Noville, kterou obsadil 506. výsadkový pluk od „Sto první vzdušné výsadkové“, a začalo čistit od nepřítele lesy východně od vesnice. Pěchota 320. pěšího pluku od 35. pěší divize ze svazku III. sboru, která byla přiřazena k 6. obrněné divizi, sváděla boje dům od domu v Oubourcy. Bojové uskupení B 6. obrněné divize obsadilo Arloncourt, zatímco uskupení A vyčistilo výšiny jihozápadně od Longvilly. Jednotky 358. pěšího pluku plukovníka J. W. Bealkea ze svazku „Devadesáté pěší“ se při postupu na severovýchod setkaly s nečekaně silným nepřátelským odporem. 1. prapor prošel přes sektor 6. obrněné divize a z oblasti Benonchamps zaútočil na Niederwampach. Tomuto útoku předcházela mohutná přehradová palba vedená čtrnácti prapory polního dělostřelectva. 357. pěší pluk od 90. pěší divize bojoval o opěrné body rozmístěné kolem železničního tunelu v údolí řeky Wiltz. „Bratrský“ 359. pěší pluk mezitím zahájil útok na Wardin. 1. prapor 376. pěšího pluku z uskupení 94. pěší divize XX. sboru odrazil nepřátelský protiútok vedený na jeho postavení v Tettingenu a Butzdorfu, zatímco 3. prapor obsadil Nenning, Wies a Berg.

1. francouzská armáda patřící do svazku 6. skupiny armád vydala instrukce svým jednotkám k útoku proti Colmarské kapse, zatím ale byla zaneprázdněna agresivní obranou Vosgés.

V úseku VI. sboru 7. armády probíhaly pouze místní akce kolem výběžku u Bitche. 14. obrněná divize pokračovala v bojích s houževnatým nepřítelem v Rittershoffenu a Hattenu.

Smrt opět úřadovala u Dunkerque. Exploze německého dělostřeleckého granátu zabila na jižní straně perimetru vojína Otto Hausera, příslušníka protiletadlové baterie Československé samostatné obrněné brigády. Otto (nar. 1903) pocházel z rakouského Veitersfeldu. Když odcházel do zahraničí, byl přihlášen k pobytu v Jihlavě, která v letech 2. světové války patřila k Velkoněmecké říši.



zpět na leden 1945