• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Leden 1945

18. ledna 1945 - Den D + 226

Britská 7. obrněná divize ze svazku XII. britského sboru 2. britské armády operující na levém křídle sboru dobyla Schilberg a Heide v prostoru severovýchodně od Susterenu. Ve střední části sboru útočila 52. britská pěší divize podél německo-holandské hranice. Nakonec se jí podařilo obsadit několik německých vesnic.

Jednotky VII. sboru americké 1. armády v oblasti Cherain a Courtil zlepšovaly v průběhu dne své pozice. 75. pěší divize z uskupení XVIII. sboru vyčistila část Burtonville, zatímco prapory od „Třicáté pěší“ obsadily Poteau a obklíčily obránce zátarasů na křižovatce silnic Recht – Born a Malmédy – St Vith. Poteau vstoupilo do dějin 2. světové války nešťastným přepadením americké obrněné kolony, k němuž došlo 18. prosince 1944. Událost dodnes připomíná nejen soubor pozoruhodných fotografií pořízených německým válečným reportérem, ale hlavně „Poteau 44 Museum“ zřízené nedaleko od místa, kde se likvidace americké kolony odehrála. 1. pěší divize z uskupení amerického V. sboru odrazila v průběhu dne nepřátelský protiútok v hustém lese Rohrbusch, zlikvidovala nepřátelskou kapsu na jih od řeky Ambléve v lese Wolfsbusch a pomalu postupovala lesem jižně od Butgenbachu.

11. obrněná divize z uskupení VIII. sboru americké 3. armády převzala zodpovědnost za úsek mezi Hardigny a Bourcy a 17. vzdušná výsadková divize prostor od Hardigny k Houffalize. Jednotky 90. pěší divize ze svazku III. sboru odrazily silný nepřátelský útok, který směřoval na Oberwampach, německé dělostřelectvo ale zintenzivnilo na město palbu. V 03.00 zahájil XII. sbor ofenzívu. Úderné prapory 4. a 5. pěší divize zaútočily v jedné linii severním směrem mezi Reisdorfem a Ettelbruckem a z chodu překročily řeku Sauer. 8. pěší pluk plukovníka Richarda G. McKeeho od 4. pěší divize postoupil k výšinám nad řekou Our mezi Longsdorfem a Hosdorfem. Pěšáci od 10. a 2. pěšího pluku ze svazku 5. pěší divize dobyli kopce podél severního břehu řeky Sauer, obsadili Ingeldorf a Erpeldange a začali s vyčišťováním Bettendorfu a Diekirchu. 319. pěší pluk plukovníka Williama N. Taylora od 80. pěší divize obsadil Nocher, nepodařilo se mu ale dobýt výšiny západně od Masseleru. 2. jízdní mechanizovaná skupina překročila za palebné podpory dělostřelectva od 94. pěší divize řeku Sauer. Nepřítel podnikl v Butzdorfu rozhodný protiútok na postavení 94. pěší divize ze svazku XX. sboru. Se zvýšeným úsilím se mu podařilo americké jednotky odtud vytlačit, další část divize se ale udržela v Tettingenu.

1. francouzská armáda ze svazku 6. skupiny armád dostala rozkaz zaútočit 20. ledna 1945 oboustranným obchvatem na Colmarskou kapsu.

Severovýchodně od Reipertsweileru pronikl v operačním prostoru VI. sboru 7. armády nepřítel z výběžku u Bitche a obklíčil 3. prapor 157. pěšího pluku z uskupení 45. pěší divize. Všechny následné pokusy vyprostit ho z obklíčení selhaly. V oblasti Rittershoffen – Hatten stále probíhaly těžké a nerozhodné boje. Jižně od Hattenu byli Němci stále aktivnější a dokonce se jim podařilo prorazit pozice taktické skupiny „Linden“ brigádního generála Henninga Lindena v Sessenheimu a v lese Bois de Sessenheim. Tankové oddíly od 12. obrněné divize pokračovaly v bitvě proti předmostí u Gambsheimu, které Němci stačili značně posílit. Bojové uskupení A ustoupilo z Herrlisheimu. Pokus o vyproštění jeho obklíčených jednotek během dne selhal.

V oblasti francouzského Dunkerque panovalo v uplynulých dnech velmi špatné počasí, které znesnadňovalo vedení bojové činnosti. Vzájemné palebné přepady však byly na denním pořádku. Ve východním sektoru dunkerqueského perimetru došlo při odstraňování minového pole v úseku kontrolovaného příslušníky motopraporu k výbuchu tzv. S miny. Exploze těžce zranila poručíka Schulhoffa a rotného aspiranta Stanislava Kudra. Oba byli urychleni transportováni na ošetřovnu a po zajištění základního ošetření odvezeni do nemocnice. Stanislav (nar. 1917), rodák ze Slezského předměstí na Královéhradecku, svému zranění bohužel v nemocnici v Casselu podlehl.