From D-Day to V-Day

Leden 1945

29. ledna 1945 - Den D + 237

1. pěší divize ze svazku XVIII. sboru americké 1. armády obsadila Buellingen a vyslala průzkumné hlídky směrem k Muerringenu a Honsfeldu. 325. pluk kluzákové pěchoty plukovníka Charlese Billingslea od 82. vzdušné výsadkové divize dobyl Wereth a prošel přes sektor „bratrského“ 508. výsadkového pluku plukovníka Roye E. Lindquista, který mezitím obsadil Holzheim, Medendorf a výšiny nedaleko Eimerscheidu.

Americká 3. armáda zahájila útok s cílem prorazit opevnění Západního valu a zajistit pravé křídlo americké 1. armády. Pluky 87., 4. a 90. pěší divize ze svazku VIII. sboru zaútočily z výšin západně od řeky Our. 345. pěší pluk od 87. pěší divize obsadil Schlierbach a Setz, zatímco „bratrský“ 347. pěší pluk postoupil k Neidingenu a Breitfeldu. 8. pěší pluk ze svazku „Čtvrté pěší“ byl zastaven nedaleko Lommersweileru, naopak se ale dařilo „bratrskému“ 12. pěšímu pluku, který obešel Hemmeres, z chodu překročil řeku Our a postoupil do Elcherathu. 90. pěší divize dostala za úkol překročit řeku Our a zajišťovat sektor východně od řeky na pravém boku sboru. Její 357. pěší pluk překročil řeku nedaleko Oberhausenu a rychle dobyl Welchenhausen, zatímco „bratrský“ 358. pěší pluk překonal řeku u Stupbachu a tuto obec okamžitě obsadil. III. sbor dosáhl plánované pozice. Obsadil hřeben od severu k jihu a tím měl pod kontrolou silnice vedoucí údolím řeky Clerf a Our. Bojový tým „Miltonberger“ v průběhu dne vyčistil Kalborn. V zóně XX. sboru převzala 26. pěší divize sektor „Devadesáté páté pěší“ na předmostí u Saarlauternu.

3. pěší divize ze svazku XXI. sboru 1. francouzské armády překročila průplav Canal de Colmar. Její 7. pěší pluk postoupil k Bischwihru, zatímco „bratrský“ 15. pěší pluk pokračoval v postupu k severnímu okraji Muntzenheimu. Zbytky nepřátel stále odolávaly v Jebsheimu. V prostoru průplavu ležícího jižně od městečka čistil 254. pěší pluk ze svazku 63. pěší divize území od nepřítele a zároveň začal útočit směrem k průplavu Rhône – Rýn.

Příslušníky Československé samostatné obrněné brigády bojující u francouzského Dunkerque přijeli navštívit vysoce postavení činitelé československého vojska v zahraničí. Byl mezi nimi i podnáčelník štábu brigádní generál František Moravec (1895 – 1966), jedna z nejvýznamnějších postav československého zahraničního odboje. Osoba F. Moravce je nejvíce spojována s činností na předmnichovském Ministerstvu národní obrany, kde jeho oddělení již v polovině 30. let udržovalo styk s agentem A-54. Spolu s nejbližšími spolupracovníky a zpravodajským materiálem odletěl den před okupací republiky do Anglie. Tady se později stal přednostou zpravodajského oddělení exilového Ministerstva národní obrany. Řídil vysílání parašutistů do protektorátu a získáním celé řady informací napomohl ke konečnému vítězství Spojenců nad hitlerovským Německem. Nedlouho po návratu do osvobozeného Československa byl pod nátlakem komunistického křídla v armádě obviněn ze zanedbání služebních povinností v době před 15. březnem 1939, na zákrok samotného prezidenta ale byl ospravedlněn. Již pouhý měsíc po komunistickém puči v únoru 1948 uprchl znovu za hranice. V červenci 1948 byl brigádní generál František Moravec v nepřítomnosti degradován na vojína. V r. 1962 odešel z Evropy do USA, aby zde i nadále působil ve zpravodajské činnosti zaměřené proti komunistickému režimu v Československu. Své vzpomínky na dobu, kdy se nad Evropou stahovala mračna fašismu, a na čas strávený ve válečné Anglii popsal v knize nazvané „Špion, jemuž nevěřili“ (v původním názvu Master of Spies. Memoirs of General František Moravec). Po listopadu 1989 byl plně rehabilitován a in memoriam mu bylo uděleno vysoké státní vyznamenání Řád M. R. Štefánika.



zpět na leden 1945