From D-Day to V-Day
Listopad 1944
1. listopadu 1944 - Den D + 148
Začal listopad 1944. Již pátým rokem se Evropa zmítá ve válečné křeči. Hitlerovská vojska jsou tlačena z východu i ze západu, Třetí říši dnem i nocí decimují nálety, v Německu se začíná projevovat stále se více prohlubující nedostatek pohonných hmot i obyčejných základních lidských potřeb. Mír je však v nedohlednu. Spojenci se prodrali Francií, pronikli do Holandska i Belgie. Přešli přes Západní val a pomalu zamířili do nitra Německa. V té době již měli za sebou nejednu těžkou bitvu. Vítězství, kterých až dosud dosáhli, však nebyla zadarmo. Až příliš mnoho mladých mužů od amerických ozbrojených sil i ze zemí Commonwealthu umíralo, jen aby zlo bylo poraženo. Americko-britsko-kanadským silám zdatně pomáhali Francouzi, Belgičané, Poláci a mnoho dalších národností. Byli mezi nimi také Češi a Slováci. Právě v říjnu 1944 došlo k prvnímu velkému bojovému vystoupení Československé samostatné obrněné brigády generála Lišky, která u francouzského přístavního města Dunkerque obsadila perimetr ve snaze vyhnat nepřítele z pozic získaných již v roce 1940.
II. kanadský sbor ze svazku 1. kanadské armády zahájil v průběhu dne hlavní útok proti nepřátelským pozicím na ostrově Walcheren. Předcházelo mu opakované bombardování, které Walcheren změnilo k nepoznání. Přestože údery Bomber Command byly zničující, dokázala zde německá posádka přežít a nekapitulovat. Úděl spojeneckých pěšáků tady jistě nebyl záviděníhodný.
Úder sborových jednotek pokračoval na hrázi z Jižního Bevelandu, kde 2. kanadská pěší divize získala několik set metrů území, posléze ale byla donucena ustoupit. Z Breskens vyrazilo vpřed 4. kanadské komando od 4. britské brigády speciálních sil, následováno 155. brigádou. Překročilo ústí řeky Šeldy a vylodilo se na jižním břehu nedaleko Vlissingenu. Téměř okamžitě začalo město čistit od nepřítele. Z Ostende vypluli muži od No 41, 47 a 48 Command ze svazku 4. britské brigády speciálních sil a komando holandských speciálních sil. Posléze se vylodily u Westkapelle, které obsadily. Část se stočila na severovýchod podél pobřeží a ostatní postupovaly jihovýchodně směrem na Vlissingen. K Severnímu Bevelandu byl mezitím vyslán průzkum. Plánovaná letecká podpora byla kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám zrušena. Válečné lodě a podpůrná plavidla poskytly pěšákům přímou palebnou podporu z co nejmenší vzdálenosti, utrpěly při tom ale těžké ztráty způsobené odvetnou nepřátelskou palbou a minami. I. britský sbor připravoval v průběhu dne koordinovaný útok směřující k překročení řeky Mark.
XII. britský sbor z uskupení 2. britské armády dokončil vyčištění jižního sektoru u řeky Másy mimo malého prostoru mezi řekou a průplavem Afwaterins. 53. britská pěší divize ze svazku VIII. britského sboru postupovala na pravém křídle sboru podél průplavu Wessem v oblasti jihovýchodně od Nederweertu. K 1. belgické brigádě byla během dne přidělena 4. britská samostatná obrněná brigáda. Americká 7. obrněná divize se připravovala k ofenzívě, jež měla za cíl zabezpečit severozápadní břeh průplavu du Nord.
112. pěší pluk 28. pěší divize z uskupení americké 1. armády s podporou tanků a samohybných děl útočil během dne na Vossenack. K obrněným jednotkám pomalu postupujícím po špatně sjízdných lesních cestách v roklinách řeky Kall byl přidělen ženijní prapor, aby zabezpečil přechody přes řeku. Druhá ženijní rota spolupracovala se 110. pěším plukem od „Dvacáté osmé pěší“ v lese jižně od Germeteru, zatímco „sesterská“ třetí rota zprůchodňovala cesty v lese západně od něj. Mezitím 294. samostatný ženijní prapor odstraňoval zátarasy v lese podél říčky Weisser Weh. Divize vysílala průzkumné hlídky uvnitř lesa a jednotky 4. jízdní mechanizované skupiny držely pozice podél Monschauského koridoru.
Na další úder se připravovala také 3. americká armáda, když sám Patton spolu se štábem a veliteli sborů a divizí vypracovali plán pro ofenzívu „Třetí americké“. 5. pěší divize z uskupení XX. sboru znovu obsadila předmostí u Arnaville v prostoru jižně od Mét, kde posléze vystřídala jednotky 95. pěší divize. 319. pěší pluk plukovníka Oriona L. Davidsona od 80. pěší divize ze svazku XII. sboru vyčistil břeh řeky v prostoru Létricourt – Abaucourt a poté rychle obsadil obě města.
2. francouzská obrněná divize z uskupení XV. sboru 7. armády po kompletním obsazení Baccaratu postupovala k Herbévilleru a Mignéville na řece Blette. Souběžně s tím pomohla 117. jízdní průzkumné rotě od VI. sboru obsadit Bertrichamps. 100. pěší divize byla přidělena k VI. sboru a vystřídala 45. pěší divizi na severním křídle. 15. pěší pluk od „Třetí pěší“ obsadil La Bourgonce v údolí severozápadně od St Dié.
První listopadový den byl pro československou „Třistadvanáctku“ opět pracovní. V rámci operace Ramrod 1356 doprovázela spolu se stíhačkami od No. 310 a 313 Sqn (celkem 36 letounů Spitfire) svaz 226 čtyřmotorových Lancasterů a 2 Mosquitů od 5th Group a 14 Mosquitů od 8th Group nad německý Homberg, resp. rafinérii v Meerbecku. Označení cíle bylo rozptýlené, takže pouze 159 Lancasterů odhodilo bomby nad cílem. Let trval 2 hodiny a 40 minut a proběhl bez rušnějších příhod. Luftwaffe jakoby ztratila dech, a tak jediným výraznějším nebezpečím pro stíhačky byl jen těžký flak nebo nenadálá porucha stroje. Při útoku byl ztracen jeden Lancaster.
Bojovalo se i u „Třistajedenácté“ squadrony RAF, která v rámci Coastal Command operovala ze skotské základny Tain. Čekala ji zde nesmírně náročná služba, kterou v zimních měsících zhoršovalo počasí. „Peruť, jejímž úkolem bylo pátrat po německých ponorkách v prostoru od norského pobřeží až k Islandu, vysílala své posádky k letům, trvajícím mnohdy 14 až 16 hodin. A ty se z nich vracely naprosto vyčerpané. Propastné rozdíly mezi stavem posádek před letem a po jejich návratu z akcí byly neuvěřitelné“, uvedl ke službě u Coastal Command jeden z perutních lékařů.
Velitelství Tankového praporu 2, které mělo na starosti východní sektor dunkerqueského perimetru zahájilo v průběhu dne přípravu na nový úder proti nepřátelským pozicím ležícím mezi Dunkerque a Ghyvelde. Mělo jít o opakování útoku, k němuž došlo již 28. října 1944. Zdálo se, že i tentokrát se na Čechoslováky usměje štěstí v podobě cenného vítězství nad muži Vizeadmirala Frisiuse. Skutečnost však bude jiná.
zpět na listopad 1944