• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Listopad 1944

11. listopadu 1944 - Den D + 158

2. britská armáda pokračovala během dne v přeskupování. XXX. britský sbor obsadil pozice dvě míle jihozápadně od Geilerkirchenu v linii jižního křídla armády a zároveň převzal velení nad americkou 84. pěší divizí, prozatím bez jejího 335. pěšího pluku.

335. pěší pluk plukovníka Hugha C. Parkera z uskupení 84. pěší divize byl v oblasti Wuerselenu přiřazen k 30. pěší divizi patřící do svazku XIX. sboru 9. armády. 102. pěší divize mezitím prošla přes část sektoru XXX. britského sboru.

VIII. sbor z uskupení americké 1. armády převzal velení nad 83. pěší divizí patřící do stavu XX. sboru americké 3. armády. Jiná divize patřící k Pattonově „Třetí americké“, 90. pěší, dvojnásobně rozšířila rozsah svého předmostí. Její 359. pěší pluk po odražení nepřátelského protiútoku postupoval vpřed ke hřebenu. Zároveň zablokoval silniční křižovatku jihovýchodně od Rettelu. Jeho přední jednotky se dostaly do Kerlingu, ale na jižním křídle pluku nepřítel stále držel Oudrenne. „Bratrský“ 357. pěší pluk zanechal část svých sil v Metrichu, který měl kompletně „vyčistit“, a rychle postupoval po náhorní plošině severozápadně od Breistroff-la-Petit. Na jižním křídle pluku se jeho jednotkám vzdala pevnost Fort Koenigsmacker. Hlavní část 358. pěšího pluku od „Devadesáté pěší“ postupovala přes lesy podél hřebenu Bois d’Elzange a dobyla kótu č. 254. Dobrou zprávou bylo, že hladina rozvodněné Mosely, sevřené v širokém údolí lemovaném vinicemi, začala pomalu klesat. 2. prapor 378. pěšího pluku z uskupení 95. pěší divize podporoval ženisty, kteří vybudovali předmostí a přechody přes řeku Moselu v Thionville. Posléze začal útočit na pevnost Fort Yutz. „Bratrský“ 377. pěší pluk mezitím udržoval malé předmostí v oblasti Bertrange. Během dne pokračoval rychlý postup na severovýchod na jižním křídle sboru. 2. pěší pluk 5. pěší divize dosáhl Aube a Dain-enSaulnois nedaleko řeky Nied Francaise.

Tanky 6. obrněné divize ze svazku XII. sboru podporovaly jednotky 80. pěší divize při postupu k řece Nied Francaise a při budování předmostí. Taktická skupina bojového uskupení B od „Šesté obrněné“ dobyla most nedaleko Sanry-sur Nied, přešla řeku a dosáhla Remilly. Část bojového uskupení A s 317. pěším plukem od 80. pěší divize obsadila most v Han-sur-Niede a vybudovala předmostí. Další část bojového uskupení A postupující s 318. pěším plukem dosáhla řeky v Baudrecourtu dvě míle jižně od Han-sur-Nied a postavila tady kolejový most. Bojové uskupení B od „Čtvrté obrněné“ s podporou 137. pěšího pluku 35. pěší divize svádělo boje ve Fonteny. Jednotky 320. a 134. pěšího pluku v průběhu dne pokračovaly v postupu lesem Forét de Chateau-Salins, z něhož nepřítel stáhl hlavní síly. Bojové uskupení A od 4. obrněné divize s pěchotou 104. pěšího pluku postupovalo vpřed na jižním křídle sboru. Bojové uskupení A bylo nyní mezi Conthil a Rodalbe, které obsadil 104. pěší pluk. Mezitím muži od 101. pěšího pluku dobyli kótu č. 310 a zabezpečili svoje pozice na hřebenu Koecking.

Velitel I. francouzského sboru z uskupení 1. francouzské armády požádal o odložení začátku operace „Independence“ z 13. na 14. listopad 1944, aby mohly být dokončeny přípravné práce.

Neuplynul ani den od tragédie, která se odehrála na západní straně perimetru u Dunkerque a opět se tady umíralo. Při pokládce min v linii Tankového praporu 1 byl těžce zraněn rotmistr Ladislav Kuchař. Byl urychleně odtransportován do kanadské polní nemocnice v St. Omer, jeho zranění však bylo natolik vážné, že mu nakonec podlehl. L. Kuchař (* 1916), rodák z Poruby, byl pochován na hřbitově příslušníků Commonwealthu ve francouzském St. Omer. Jednotky generála Lišky v průběhu dne v prostoru před Dunkerque posílili muži od belgické Garde Mobile Republicanus. Šlo o rotu o síle více než 150 příslušníků, jejichž úkolem byla především strážní služba. Čechoslováci se po skončení bojů v Evropě setkali v oblasti českého západu s jinou podobnou belgickou jednotkou. V rámci 3. Tank Destroyer Group, protitankové jednotky, součásti amerického V. sboru přičleněného ke slavné „Pattonově“ 3. americké armádě, vstoupil do Československa v květnu 1945 belgický 17me Bataillon de Fusiliers. Prapor se skládal z dobrovolníků, kteří v letech 2. světové války byli většinou příslušníky belgického protinacistického odboje.