From D-Day to V-Day

Listopad 1944

18. listopadu 1944 - Den D + 165

XXX. britský sbor z uskupení 2. britské armády zahájil operaci Clipper, která měla přinést likvidaci nepřátelských jednotek v oblasti Geilenkirchenu. Zaútočil na severovýchod se 43. britskou pěší divizí vlevo a napravo s americkou 84. pěší divizí, která byla pro tuto akci posílena britskou tankovou skupinou „Drewforce“. „Čtyřicátá třetí britská pěší“ obsadila Tripsrath a postoupila k Bauchemu, zatímco 334. pěší pluk 84. pěší divize dobyl Prummern. Poté pokračoval v útoku i po setmění za pomoci světlometů a obsadil výhodné pozice u Sueggerathu, nepodařilo se mu ale dobýt vysoký kopec Mahogany ležící severovýchodně od Prummernu.

Bojové uskupení B 2. obrněné divize z uskupení XIX. sboru 9. armády po odražení protiútoku u Immersdorfu obsadilo Apweiler, kde se zastavilo. 29. pěší divize s podporou tanků a dělostřelectva vytvořila v průběhu dne značný pokrok. Její 116. pěší pluk, ke kterému se vrátil 1. prapor, vyčistil a zabezpečil svoje pozice v Setterchu. Dalším jednotkám divize se podařilo proniknout vnější obranou Jülichu a obsadit Siersdorf a Bettendorf. 30. pěší divize pokračovala ve vyčišťovacích akcích v Broichweidenu. Posléze postoupila k Wardenu severovýchodně od Mariadorfu.

Jednotky 104. pěší divize ze svazku VII. sboru dobyly větší část Donnerbergu a poté postupovaly Eschweillerským lesem vystaveny stále slábnoucí nepřátelské obraně. Taktická skupina „Mills“ od bojového uskupení B 3. obrněné divize, podporovaná zálohami, dobyla Hastenrath a Scherpenseel. Během dne přišla o svého velitele podplukovníka Herberta N. Millse, kterého nahradil plukovník John Welborn. Celé bojové uskupení B zaujalo obranné postavení. 16. pěší pluk 1. pěší divize, nyní v plné bojové síle, dobyl kótu č. 232, klíčový kopec Hamichského hřebenu. Poté vyčistil od nepřátelských jednotek většinu města Hamich. Během dne „bratrský“ 26. pěší pluk pokračoval v pomalém postupu ke svému cíli, kterým byl hrad Laufenburg. Nepřítel podnikl několik silných protiútoků proti městu a na kótu č. 232, ale všechny byly odraženy. 4. pěší divize pokračovala v postupu Huertgenským lesem. Jednotkám 8. pěšího pluku od „Čtvrté pěší“ se podařilo proniknout asi 1 000 metrů skrz vnější obranu na cestě k Duerenu, zatímco „bratrský“ 22. pěší pluk dosáhl pozic po obou stranách silnice vedoucí východně do Grosshau. Během bojů ale mezi pluky vznikla široká mezera.

10. obrněná divize patřící k americkému XX. sboru Pattonovy „Třetí americké“ pokračovala v systematickém zatlačování nepřítele. Bojové uskupení B postoupilo k Launstroffu a Schwerdorffu a oddíl bojového uskupení A dosáhl řeky Nied. V oblasti severně od Bouzonville nedaleko Filstroffu nalezl lehce poškozený most a ihned začal přecházet řeku. Celé mosty se ve frontové oblasti stávaly silně nedostatkovým zbožím a jejich objevení se rovnalo malému zázraku. Ten nejslavnější se bude o několik měsíců později konat u Remagenu. 90. pěší divize spěchala k jihu ve snaze odříznout cesty ustupujícímu nepříteli. Její 358. pěší pluk byl po dosažení Luttange stažen do zálohy k tolik potřebnému odpočinku. Část „bratrského“ 359. pěšího pluku překročila řeku Nied v Condé Northenu. 90. průzkumná rota obsadila Avancy, zatímco postup 357. pěšího pluku od „Devadesáté pěší“ operující na levém křídle divize byl v postupu zpomalen minovými poli, protitankovými příkopy a krátery. Taktická skupina „Bacon“ od 95. pěší divize postoupila k severovýchodní části Mét a přešla přes pevnosti Fort St Julien a Fort Bellacroix. Ostatní jednotky divize pohybující se západně od Mét dosáhly řeky Mosely, aby zde nalezly všechny mosty až na jeden zničené. 377. pěší pluk od „Devadesáté páté pěší“ v průběhu dne čistil ostrov mezi řekou a průplavem Hafen. Průzkumné hlídky „bratrského“ 378. pěšího pluku začaly přecházet řeku v Métách, ale Němcům se podařilo je zničit. Zbytek pluku začal útočit na pevnost Fort Plappeville, zatímco 379. pěší pluk od téže divize postoupil k řece v Moulins-lés-Metz, kde před příchodem jeho jednotek nepřítel také zničil most. 5. pěší divize postupovala k Metám z jihu. Její 11. pěší pluk zanechal část jednotek, aby obsadily pevnost Fort St Privat a poté postoupil do Mét, kde začal od nepřítele čistit jižní předměstí. Přední oddíly „bratrského“ 10. pěšího pluku postupovaly do města, část z nich ale zůstala u pevnosti Fort Queuleu. 2. pěší pluk rychle postupoval na sever, obsadil Courcelles-sur-Nied a Ars-Laquenexy a usiloval o vytvoření kontaktu s jednotkami 90. pěší divize. Hodlal také dokončit obklíčení města. Po dělostřelecké přípravě obnovil XII. sbor postup k řece Sáře se dvěmi divizemi. „Osmdesátá pěší“ zůstala na místě, aby zabezpečila oblast Faulquemontu. 35. pěší divize útočila se svým 137. pěším plukem vlevo a „bratrským“ 320. pěším plukem na pravém křídle, obsadila Bistroff a prostor východně od Vallerange. Jednotky 26. pěší divize útočily vpravo od 35. pěší divize proti nepřátelské obraně ležící na linii Dieuze – Bénestroff. Její 104. pěší pluk pohybující se vlevo prorazil přes obranu Bois de Bénestroff, zatímco 101. pěší pluk za pomoci tanků a samohybných děl znovu dobyl Guebling a postoupil k okraji Bourgaltroffu. Během bojů se rota F od 2. praporu dostala do obklíčení a nebyla možnost se s ní spojit.

79. pěší divize XV. sboru 7. armády začala s útokem na Fremonville, obsadila Blamont a poté jej vyčistila od nepřítele. V sektoru VI. sboru postupovala 100. pěší divize na Raon-l’Etape. Její 397. pěší pluk se tlačil k městu, zatímco „bratrský“ 398. pěší pluk překročil řeku Plaine. 36. pěší divize operující na jižním křídle sboru postupovala v prostoru podél řeky Meurthe a v průběhu dne dobyla výhodné pozice nedaleko Gerardmeru.

V průběhu dne všechny tři československé stíhací squadrony doprovodily v rámci operace typu Ramrod mohutný svaz 367 Halifaxů a 94 Lancasterů od Bomber Command. Cílem pumami naložených čtyřmotoráků byl německý Münster.

Rušno opět bylo u Dunkerque, kde se německé jednotky Vizeadmirala Frisiuse pokusily napadnout v prostoru osady Mardick na západní straně perimetru muže od britského 7. praporu Královského tankového pluku. Po prudkém boji byli Němci zatlačeni zpět. Během dne bylo u Dunkerque zraněno celkem pět Čechoslováků. Dva z nich, nadporučík Tvrdík a četař aspirant Beran utrpěli zranění po explozi vlastní minové nástrahy. Nebezpečí hrozilo všude. I od „přátelské“ munice.



zpět na listopad 1944