From D-Day to V-Day
Listopad 1944
19. listopadu 1944 - Den D + 166
51. britská pěší divize britského XII. sboru 2. britské armády obsadila Helden a Panningen a vytvořila kontakt s jednotkami 15. britské pěší divize VIII. britského sboru. 334. pěší pluk americké 84. pěší divize ze svazku XXX. britského sboru pokračoval v čištění oblasti Prummernu a znovu se marně pokoušel dobýt kopec Mahogany. „Bratrský“ 333. pěší pluk útočil údolím řeky Wurm směrem na město Wurm a obsadil Geilenkirchen a Sueggerath. Brzy ráno byl 405. pěší pluk 102. pěší divize přiřazen k „Osmdesáté čtvrté pěší“.
Bojové uskupení B 2. obrněné divize XIX. sboru 9. armády odrazilo silný nepřátelský protiútok proti Apwileru, zatímco bojové uskupení A, posílené o prapor pěchoty 119. pěšího pluku 30. pěší divize, zaútočilo dvěma pochodovými proudy z Setterichu a Puffendorfu směrem k výšinám mezi Ederenem a Freialdenhovenem. 29. pěší divize dokončila vyčištění Setterichu a zlikvidovala zbytek nepřátel, kteří byli ukryti v protitankových příkopech východně od vesnice. Poté postoupila a obsadila vesnice kolem Duerboslaru a Schliedenu. 117. pěší pluk od „Třicáté pěší“ obsadil za podpory dělostřelectva St Joeris a Kinzweiler.
104. pěší divize VII. sboru americké 1. armády se nyní soustředila na postup k průmyslovému komplexu Eschweiler – Weisweiler v oblasti severně od řeky Inde. Na severním křídle 1. pěší divize postupoval 47. pěší pluk 9. pěší divize severozápadním směrem podél hřebenu Hamich z kóty č. 232 ke kótě č.187. 16. pěší pluk od „První pěší“ dokončil vyčištění Hamichu a tlačil se k jižnímu cípu Bovenbergerského lesa. Souběžně s tím „bratrský“ 18. pěší pluk pohybující se ve středu divize začal s útokem směrem na Langerwehe, který byl předtím cílem 26. pěšího pluku. Posléze postoupil do blízkosti Wenau. 26. pěšímu pluku bylo nyní nařízeno obsadit Juengersdorf a Merode.
4. pěší divize odložila útok východním směrem, aby mohla uzavřít mezeru, která vznikla mezi jejím 8. a 22. pěším plukem. Hranice mezi americkým VII. a V. plukem byla posunuta severně nad Huertgen tak, aby oba sbory mohly koordinovat operaci vedoucí k vyčištění oblasti Huertgen – Grosshau. K 8. pěší divizi ze svazku amerického V. sboru bylo přiřazeno bojové uskupení R od 5. obrněné divize. V sektoru V. sboru převzaly jednotky „Osmé pěší“ bojovou linii 28. pěší divize v oblasti Vossenack – Schmidt. Generál Hodges, velitel americké 1. armády, vydal V. sboru rozkaz zahájit novou ofenzívu 21. listopadu a nečekat, až VII. sbor prorazí nepřátelskou obranu na západním břehu řeky Roer, jak bylo původně plánováno. 8. pěší divize byla připravena zaútočit na severním křídle V. sboru směrem na Huertgen a Kleinhau. 121. pěší pluk od „Osmé pěší“, který měl útočit jako první, obdržel rozkaz okamžitě vyrazit Huertgenským lesem a projít sestavou 12. pěšího pluku, patřící do svazku 4. pěší divize, na pozice, ze kterých poté zahájí útok.
Americký XX. sbor z uskupení Pattonovy „Třetí americké“ kompletně obklíčil Méty jednotkami 90., 95. a 5. pěší divize. 90. pěší divize v průběhu dne ukončila útočné operace v prostoru města Méty a zastavila se podél řeky Nied. Její 357. pěší pluk postoupil k řece Nied západně od Boulay-Moselle, zatímco „bratrský“ 359. pěší pluk obsadil a zajistil nepřátelské ústupové cesty v Les Etangs.
90. průzkumná rota navázala kontakt s jednotkami 5. pěší divize. 358. pěší pluk od „Devadesáté pěší“, který se nacházel v týlové oblasti, byl připojen k 10. obrněné divizi. Taktická skupina „Bacon“ od 95. pěší divize sváděla pouliční boje v severovýchodní části Mét. Jednotky 377. a 378. pěšího pluku ze svazku „Devadesáté páté pěší“ přešly řeku Moselu a postupovaly k Métám ze severozápadu. 5. pěší divize zatím pokračovala ve vyčišťovacích akcích v jižní části města. 2. pěší pluk od „Páté pěší“ se zkontaktoval s oddíly 90. pěší divize severně od Retonfrey a „bratrský“ 10. pěší pluk s jednotkami 95. pěší divize nedaleko Valliéres. 10. obrněná divize dostala rozkaz postoupit k řece Sáře. V noci z 19. na 20. listopad 1944 se bojové uskupení A stáhlo z předmostí u řeky Nied a zničilo za sebou mosty přes řeku. Bojové uskupení B se při postupu k Merzigu a Dilingenu (Sarre) setkalo s tuhým nepřátelským odporem. 3. jízdní mechanizovaná skupina, která postupovala v trojúhelníku tvořeném řekami Sárou a Moselou na severním křídle sboru, byla zastavena prudkou palbou z linie Orcholz – Switch.
Bojové uskupení B 6. obrněné divize z uskupení XII. sboru ve spolupráci se 137. pěším plukem 35. pěší divize obsadilo Betring a Gros-Tenquin, zatímco „bratrský“ 320. pěší pluk s pomocí tanků 4. obrněné divize dobyl Virming. 26. pěší divize nasadila všechny své pluky do útoku proti linii Dieuze – Bénestroff, kde se postupující americké jednotky setkaly s houževnatým odporem nepřítele, který kryl ústup svých hlavních sil. Během dne se prapory 104. a 101. pěšího pluku od „Dvacáté šesté pěší“ marně snažily dobýt Marimont a nepřátelské postavení na kopci stejného jména – kótu č. 334. Po setmění Němci kopec i Marimont opustili a americké jednotky mohly pokračovat v postupu. „Bratrský“ 328. pěší pluk, posílený tanky 761. tankového praporu, zaútočil proti ustupujícímu nepříteli a spolu s jednotkou od 2. jízdní mechanizované skupiny dobyl jediný neporušený most ležící v Dieuze. Bojové uskupení A 4. obrněné divize obsadilo Rodalbe.
44. pěší divize XV. sboru 7. armády obsadila při postupu směrem na Sarrebourg, Ibigny a St Georges. Německá obranná linie podél řeky Vezouse v oblasti Blamont – Cirey se zhroutila. Jednotky 79. pěší divize dobyly Fremonville. Mezitím bojové uskupení R 2. francouzské obrněné divize obsadilo Cirey. Bojové uskupení L od stejné divize využilo průlomu v nepřátelské obraně a začalo postupovat, aby zabezpečilo vzniklou mezeru mezi jednotkami. Poté pokračovalo směrem na Strasbourg. 79. pěší divize postupovala za francouzskými tanky a zabezpečovala jižní bok sboru. VI. sbor byl nyní rozmístěn podél řeky Meurthe a připravoval se jí překročit. Ke sboru bylo připojeno bojové uskupení A od 14. obrněné divize. Jednotky 100. pěší divize, které již byly na východní straně řeky, pokračovaly v postupu v oblasti Raon. Její 398. pěší pluk se snažil projít z jihu přes Plaine a získat kontrolu nad silnicí vedoucí jihovýchodně z města, zatímco „bratrský“ 397. pěší pluk sváděl boje s opěrnými body v lomech na okraji města. Divizní průzkumná rota za účasti 117. jízdní průzkumné squadrony obsadila bez boje Badonviller.
2. marocká pěší divize z uskupení I. francouzského sboru 1. francouzské armády ve spolupráci s tankovými oddíly 5. francouzské obrněné divize dosáhla Chalon-Villars na předměstí Belfortu. 1. francouzská obrněná divize se neúspěšně pokusila obsadit silnici do Dannemarie, zatímco francouzská „Pátá obrněná“ postupovala přes Fontaine směrem na Cernay. Její průzkumné jednotky pokračovaly třemi směry na pravém křídle a v 18.30 dosáhly v Roseau řeky Rýn. Byly tak první spojenecké bojové formace, které k této legendami opředené řece dorazily. Bude však trvat ještě dlouhé čtyři měsíce, než Spojenci uskuteční operaci Plunder – Varsity, po níž již Rýn přestane být překážkou.
Francouzské přístavní město Dunkerque, které bylo stále obsazené německými jednotkami, se opět dostalo do hledáčku britských stíhaček. „Spity“ útočily a bombardovaly vybrané nepřátelské pozice jako byla např. elektrárna, železniční flak a další. Dva z nasazených strojů se bohužel během úderu srazily ve vzduchu nad jižním sektorem. Jeden pilot vyskočil na padáku. Do pole ihned vyrazili muži od Oddílu kanónů proti útočné vozbě, aby se pokusili pilota zachránit. Pět z nich však bylo zraněno výbuchem miny a další dva, vojíni Kudla a Novák, byli dokonce nepřítelem zajati. K obrněné brigádě se vrátili až 18. dubna 1945 v rámci výměny zajatců. Německá okupace Dunkerque v té době měla trvat již jen 20 dnů.
zpět na listopad 1944