From D-Day to V-Day

Listopad 1944

21. listopadu 1944 - Den D + 168

Jednotky 49. a 51. britské pěší divize z uskupení XII. britského sboru 2. britské armády rychle postupovaly směrem na Venlo. 53. britská pěší divize zahájila v 19. 30 hod útok vedoucí k vyčištění předmostí u Roermondu. XXX. britský sbor pomalu postupoval vpřed vystaven silnému nepřátelskému odporu. Americká 84. pěší divize postoupila až k vesnicím Muellendorf, Wurm a Beeck. 405. pěší pluk plukovníka Laurina L. Williamse od 102. pěší divize generálmajora Franka A. Keatinga zabezpečoval jihovýchodní křídlo sboru.

XIX. sbor z uskupení 9. armády začal s hlavním postupem k řece Roer. Hranice mezi 2. obrněnou a 29. a 30. pěší divizí byla přizpůsobena tak, aby bylo možno zaútočit na Juelich všemi třemi divizemi. Bojové uskupení B od 2. obrněné divize obsadilo výšiny kolem Gereonsweileru, odrazilo prudký nepřátelský protiútok asi kilometr severně od města a zastavilo se na dohled od řeky. Bojové uskupení A postoupilo necelý kilometr za Ederen a Freialdenhoven. 116. pěší pluk operující na severním křídle 29. pěší divize obsadil Engelsdorf, odkud poté zaútočil na Koslar. 2. prapor 175. pěšího pluku ze svazku „Dvacáté deváté pěší“ vstoupil do Bourheimu, ale večer byl vytlačen nepřátelskou posádkou, která dostala posily. 120. pěší pluk 30. pěší divize ve spolupráci s pancéři 743. tankového praporu rychle prorazil do Fronhovenu, který ležel asi šest kilometrů od Roeru.

104. pěší divize generálmajora Terryho de la Mesy Allena ze svazku VII. sboru americké 1. armády vyčistila Rohe a Hehlrath a poté sváděla boje o Duerwiss. Na severním křídle 1. pěší divize, v úseku 47. pěšího pluku, který byl k „První pěší“ připojen od 9. pěší divize, zahájilo v noci silnou palbu dvacet praporů ze všech zbraní ve snaze zničit nepřátelský odpor na kótě č. 187 ležící na hřebenu Hamich. 18. pěší pluk 1. pěší divize po odražení protiútoku v Heisternu vyčistil od nepřítele zbytek vesnice a pokračoval směrem na Langerwehe po obou březích říčky Wehe. Poté se zastavil na kótách č. 207 a 203. 26. pěší pluk se v průběhu dne pomalu probíjel k Merode. Po dělostřelecké přípravě 8. pěší divize ze svazku V. sboru, do kterého bylo zapojeno i těžké sborové dělostřelectvo „Pátého“ i VII. sboru, prošel 121. pěší pluk plukovníka Johna R. Jetera přes postavení 12. pěšího pluku ze svazku 4. pěší divize na náhorní plošinu jihozápadně od Huertgenu. Postup jednotek vpřed byl zpomalen hustým lesem, ve kterém bylo množství překážek a nástrah.

Bojové uskupení A 10. obrněné divize ze svazku XX. sboru Pattonovy „Třetí americké“ prošlo přes zónu taktické skupiny „Polk“ a zaútočilo severně směrem na Saarbourg s taktickou skupinou „Standish“ vlevo a taktickou skupinou „Chamberlain“ vpravo. „Áčko“ bylo brzy zastaveno překážkami na linii Orscholz - Switch. Bojové uskupení B, nyní v obranném postavení západně od Merzigu, bylo donuceno nepřátelským protiútokem ustoupit. Po několik příštích dnů byl v jeho sektoru klid.

358. pěší pluk 90. pěší divize byl přiřazen k bojovému uskupení A. I když boje uvnitř Mét stále pokračovaly, byly dokončeny přípravy pro rozsáhlý postup směrem k řece Sáře. 90. pěší divize bude poté útočit podél severního břehu řeky Nied a stočí se na severovýchod. 5. pěší divize vystřídá 95. pěší divizi, aby mohla postupovat k řece Sáře na pravém křídle 90. pěší divize. 80. pěší divize z uskupení XII. sboru rozšířila předmostí na řece Nied a vytvořila kontakt s jednotkami XX. sboru. Tankisté bojového uskupení A 6. obrněné divize a pěšáci 137. pěšího pluku 35. pěší divize dobyli Fremerstroff a Hellimer, zatímco „bratrský“ 320. pěší pluk útočil směrem na Grening. 104. pěší pluk od 26. pěší divize sváděl boje o Montdidier a Albestroff, pozdější důležité dopravní centrum. Část jednotek v Albestroffu se ale dostala do obklíčení a poté byla nepřítelem zničena. Taktická skupina bojového uskupení B od 4. obrněné divize vyrazila z Dieuze východním směrem na Loudrefing.

7. armáda se rozhodovala, který ze dvou sborů, VI. nebo XV., zaútočí na Strasbourg. Město bylo původně cílem VI. sboru, ale vzhledem k jeho pomalejšímu postupu byl nakonec vybrán XV. sbor. Oba sbory měly podle plánu dorazit k Rýnu a provádět přípravu k jeho překročení. Jedna taktická skupina od bojového uskupení D 2. francouzské obrněné divize ze svazku XV. sboru prošla skrz La Petite Piere na Alsaské planiny v Bouxwilleru. Další skupině se během dne nedařilo vyčistit Phalsbourg a projít průsmykem Wolfsberg. Kolona bojového uskupení L vstoupila na Alsaskou pláň v Birkenwaldu. 44. pěší divize obsadila Sarrebourg. 100. pěší divize ze svazku VI. sboru zabrala Moyenmoutier bez boje a postupovala směrem na Senones. 3. pěší divize mezitím rozšířila předmostí na řece Meurthe a dobyla St Jean d’Ormont. Po obsazení výšin nad St Dié jednotkami 103. pěší divize se nepřátelské pozice staly neudržitelné. 36. pěší divize překročila řeku Meurthe se svým 143. pěším plukem v St Leonardu a 141. pěším plukem nedaleko Clefcy. Poté pokračovala v postupu na Fraize. Bojové uskupení A plukovníka Charlese H. Karlstadta z uskupení 14. obrněné divize, které bylo připojeno ke sboru, postupovalo na severním křídle ve snaze přetnout nepřátelské ústupové cesty směrem na severovýchod.

U Dunkerque došlo k tragédii, kterou opět způsobily miny. V úseku, který byl pod ochranou příslušníků 7. praporu Královského tankového pluku, nepřítel nakladl na cesty miny. Proto byli povoláni ženisté, aby je zlikvidovali. Při odstraňování zapalovačů však došlo k výbuchu, který smrtelně zranil četaře Františka Jaroše (nar. 1911) narozeného v Dolním Háji u Duchcova na Teplicku a svobodníka Rudolfa Etzlera (nar. 1917), který pocházel z Lanškrouna. Miny a minové nástrahy se právem řadily k nejnebezpečnějším zbraním. Jejich zrádnost spočívala nejen v cíleném ukrývání, ale i kombinaci s dalšími výbušninami. Navíc existovalo jejich celé množství modifikací a vylepšení. Své místo v kolekci těchto „zabijáků“ měly i miny se skleněným tělem, které detektory prakticky nemohly být zjištěny.

V průběhu 21. listopadu 1944 byl opět na pořadu dne německý Homberg. V rámci operace Ramrod s pořadovým číslem 1375 se na tento cíl vypravilo 160 čtyřmotorových Lancasterů. Britské bombardéry ze vzduchu jistily stíhačky od všech tří československých squadron.



zpět na listopad 1944