• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Listopad 1944

26. listopadu 1944 - Den D + 173

Dělostřelecká aktivita XIX. sboru 9. armády se zdvojnásobila. Jeho dělostřelci se proto začali potýkat s nedostatkem střeliva. Jednotky 29. pěší divize v Bourheimu odrazily s podporou záloh a bitevních letadel silný nepřátelský protiútok. Obklíčené oddíly 116. pěšího pluku, „uvězněné“ v Koslaru, byly zásobovány letecky. O měsíc později si Američané podobnou akci zopakují v okolí belgického města Bastogne, které se dostane do obklíčení během slavné „Bitvy o výběžek“ (The Battle of the Bulge). Generálmajor R. McLain, velitel XIX. sboru, vydal rozkaz pokračovat v postupu směrem k řece Roer v jedné linii.

104. pěší divize VII. sboru americké 1. armády postupovala přes Weisweiler a obsadila Frenz. Pěší jednotka od taktické skupiny „Richardson“ postoupila za účinné palebné podpory tanků k hradu Frenzerburg. Hrad však stále odolával. 4. pěší divize v průběhu dne upevnila svoje pozice v Huertgenském lese. Její 12. pěší pluk zaujal postavení severně a západně od Huertgenu a zajišťoval jižní křídlo „bratrského“ 22. pěšího pluku. 121. pěší pluk 8. pěší divize amerického V. sboru, posílen jedním praporem od 13. pěšího pluku ze svazku „Osmé pěší“, pokračoval v útoku na Huertgen. Podařilo se mu vytlačit Němce z lesa, poté ale byl zastaven nepřátelskou palbou v prostoru mezi lesem a vesnicí.

Bojové uskupení A 10. obrněné divize XX. sboru americké 3. armády převzalo zónu 358. pěšího pluku, který se vrátil k 90. pěší divizi a zůstal v záloze na obranném postavení. Mezitím bojové uskupení B s menšími potížemi rozšířilo severní křídlo sboru na východ směrem k řece Sáře. 95. pěší divize pokračovala v postupu severovýchodním směrem ve střední části a na pravém boku sboru. Divize následně pronikla Maginotovou linií. Její operační zóna se prodloužila k jihu a zahrnovala i zalesněný masiv Bois de Kerfent. V průběhu dne se německá posádka pevnosti Fort Verdun vzdala jednotkám 5. pěší divize. Přední oddíly 80. pěší divize se přiblížily k St Avold, kde se setkaly se silnou obranou německých zadních vojů. Bojové uskupení A od 6. obrněné divize se pomalu probíjelo skrz les Forét de Puttelange, po jeho opuštění se ale dostalo do těžké nepřátelské palby. Proto bylo donuceno ustoupit zpět.

Bojové uskupení B s pomocí pěších jednotek čistilo prostor v okolí Maderbachu, rozbahněný terén ale nedovolil tankům plně využít jejich akceschopnost. Německé zajišťovací jednotky zadržovaly z Honskirchu postup 328. pěšího pluku 26. pěší divize. „Čtvrtá obrněná“ zahájila koordinovaný útok v síle dvou taktických skupin od bojového uskupení B v prostoru východně od řeky Sáry. Směřoval k další nepřátelské obranné linii vedoucí podél hlavní silnice Wolfskirchen – Eywiller – Durstel. Postup obou taktických skupin byl však zpomalen řadou rozvodněných potoků. Bojové uskupení A překročilo řeku Sáru a přes týlovou zónu bojového uskupení B postupovalo východním směrem.

XV. sbor 7. armády byl stále pod silným nepřátelským tlakem ze severu. VI. sbor zastavil v průběhu dne postup jednotek od 100. pěší divize a nasměroval je k podpoře sil XV. sboru. 3. pěší divize vyrazila z Vosges na Alsaskou planinu, zatímco 103. pěší divize dobyla Steige a Ville. Šlo o důležitá místa ležící na řece Giessen.

V průběhu 26. listopadu 1944 byla československá 312. squadrona určena k tomu, aby v rámci operace Ramrod eskortovala formaci 75 čtyřmotorových Lancasterů od Bomber Command mířících nad německou Fuldu, kde se nacházela důležitá železniční křižovatka. Útoky na dopravní tepny byly jedním z řady cílů strategického významu. Jejich systematické ničení pokračovalo v podstatě až do konce války, jak to nakonec ještě v dubnu 1945 pocítily i české země.

Na západní straně perimetru, který obklopoval francouzský přístav Dunkerque, došlo během noci k nepřátelskému útoku na předsunuté pozice francouzského praporu FFI Bergues, který operoval v rámci Czechoslovak Armoured Brigade Group. Strhla se prudká bitva, která stála život tři příslušníky FFI. V prostoru jižně od Dunkerque se zřítilo dvoumotorové Mosquito, které se vracelo z náletu na hlavní město nacistické říše. S těmito stroji měli své velmi pozitivní zkušenosti i Čechoslováci sloužící u noční 68. squadrony RAF. „Dřevěný zázrak“, jak se Mosquitu přezdívalo, se po válce objevil také v Čechách, kde poté sloužil např. v rámci Leteckého pluku 24. Po komunistickém puči v únoru 1948 byl tento mimořádně zdařilý stroj britské konstrukce postupně z československého armádního letectva odstraněn.