From D-Day to V-Day

Listopad 1944

27. listopadu 1944 - Den D + 174

Bojové uskupení A 2. obrněné divize XIX. sboru 9. armády dokončilo vyčištění Merzenhausenu a kopců v okolí. Během dne 29. pěší divize vyčistila svůj prostor u řeky Roer kromě dvou silných obranných pozic v Juelichu. Její 116. pěší pluk zaútočil z Patternu směrem na Kirchberg, kde překvapení Němci nestačili ani zaujmout obranu. Kirchberg nakonec padl. Úderný oddíl téhož pluku se zkontaktoval s obklíčenými jednotkami v Koslaru. Jednotky 120. pěšího pluku 30. pěší divize, posílené praporem od 119. pěšího pluku ze stejné divize, útočily směrem na Altkirch. Těsně před cílem ale byly zastaveny.

104. pěší divize od VII. sboru americké 1. armády sváděla boje v regionu Weisweiler – Frenz. Taktická skupina „Richardson“ ze svazku 47. pěšího pluku odrazila u hradu Frenzerburg nepřátelské protiúdery, stále se jí ale nedařilo obsadit přístupové cesty. 18. pěší pluk od „První pěší“ rozšířil své pozice na kótě č. 203, zatímco nepřítel stále ovládal odvrácenou stranu téhož kopce. 4. pěší divize během dne pokračovala v zesilování a zlepšování svých pozic v Huertgenském lese. 8. pěší divize amerického V. sboru pokračovala za větší palebné podpory v útoku na Huertgen. Nakonec se jí podařilo silou obsadit severovýchodní a západní okraj vesnice.

10. obrněná divize XX. sboru americké 3. armády zastavila veškeré útočné akce směrem na Saarburg. Měla za sebou namáhavou likvidaci nepřátelských skupin, které prorazily linii u Tettingenu, a odražení silného protiútoku vycházející od Borgu. Nepřítel stále odolával v Oberleukenu a Nenningu. Generálmajor W. Walker, velitel XX. sboru, vydal rozkaz 3. jízdní mechanizované skupině, aby vystřídala bojové uskupení A v ochraně severního křídla sboru. Stejným rozhodnutím měla 10. obrněná divize zamířit na východ. 90. pěší divize zastavila svůj postup před městem Sarre a připravovala se k hlavnímu útoku k řece Sáře. V průběhu dne rychle postupovala 95. pěší divize. Její 377. pěší pluk dosáhl pozic asi dva kilometry před německou hranicí, zatímco 378. pěší pluk ze stejné divize postoupil k Falcku a Dalemu. 90. a 95. pěší divize obdržely rozkaz vzájemně koordinovat postup.

Začátek útoku byl stanoven na 29. listopad 1944. Jeden prapor 10. pěšího pluku od 5. pěší divize posílil „Devadesátou pátou pěší“. Následně převezme úsek v zalesněné pahorkatině Bois de Kerfent. Zároveň byla změněna hranice mezi XX. a XII. sborem. Tento krok značně ulehčil jednotkám 80. pěší divize. Ta vstoupila do St Avoldu, ze kterého se již Němci stáhli. Kontakt s nepřítelem muži od „Osmdesáté pěší“ znovu navázali nedaleko Seinbouse. Útok celé 80. pěší divize donutil nepřátelské jednotky chvatně ustoupit přes Maderbach, který také vyklidily. 328. pěší pluk 26. pěší divize dobyl Honskirch, zatímco 101. pěší pluk obsadil bez boje Altwiller. Bojová uskupení A a B od 4. obrněné divize zaútočila východně od řeky Sáry na německou hlavní obrannou linii. Muži od „Čtvrté obrněné“ ji prorazili a následně dobyli Wolfskirchen, Eywiller a Gungwiller. Nepodařilo se jim však proniknou do Durstelu.

Hranice mezi 12. a 6. skupinou armád byla přesunuta k severu přes obrannou linii Západního valu. Tím se operační sektor 12. skupiny armád zúžil.

Generál Eisenhower nařídil Sedmé armádě, aby zaútočila na sever a podpořila jednotky Třetí armády v obsazení Sárské kotliny. 100. pěší divize XV. sboru se přesunula od Sarrebourgu a vystřídala jednotky 44. pěší divize. Hrozba německého útoku ze severu se zmenšila, levé křídlo sboru bylo ale stále zranitelné. 2. francouzská obrněná divize ze svazku VI. sboru spadala nyní pod operační velení sboru. 3. pěší divize vystřídala francouzské obrněné jednotky ve Strasbourgu, které se mohly začít připravovat k postupu podél řeky Rýn. Bojové uskupení A 14. obrněné divize vyrazilo jihovýchodně přes Obernai směrem k Barru a Ersteinu zablokovat silnice vedoucí z Vosges a podpořit francouzské obrněné jednotky na jihu. 103. pěší divize postupovala k hlavní silnici Barr – Selestat, přičemž jedna její část obsadila Le Hochwald. 36. pěší divize vyrazila v průběhu dne ze St Marie a začala postupovat východně k Selestatu.

V průběhu dne byla Československá samostatná obrněná brigáda, která blokovala u Dunkerque mnohatisícovou německou jednotku Vizeadmirala Frisiuse, zařazena do stavu 21. skupiny armád. Velitel 1. kanadské armády, kam až dosud brigáda generála Lišky spadala, „brigádníkům“ poděkoval za vzornou službu a chrabrost v boji. K další letecké nehodě došlo na západní straně perimetru, kde nouzově přistála stíhačka typu Mustang provádějící vzdušný průzkum. Na sklonku války se s těmito stroji v Čechách seznámilo i tamní obyvatelstvo. Jeden z fotoprůzkumných Mustangů typu F-6D nouzově přistál v dubnu 1945 např. u Volduch u Rokycan.

Čechoslováci od všech tří stíhacích squadron se během dne zúčastnili operace Ramrod s pořadovým číslem 1379, během které hlídali formaci čtyřmotoráků ze svazku Bomber Command. Britové toho dne vyslali za doprovodu „československých“ stíhaček nad německý Kolín nad Rýnem skoro 170 Lancasterů, aby zničily zdejší nádraží. Úder proti dopravním uzlům pokračoval.



zpět na listopad 1944