From D-Day to V-Day

Listopad 1944

29. listopadu 1944 - Den D + 176

XIII. sbor generálmajora Alvan C. Gillema ze svazku 9. armády začal po silné dělostřelecké přípravě časně ráno s útokem, který směřoval k řece Roer. 84. pěší divize generálmajora Alexandera R. Bollinga, operující na levém křídle sboru, postupovala směrem k Lindernu a k výšinám severovýchodně od Beecku. 3. prapor 335. pěšího pluku „Osmdesáté čtvrté pěší“ obsadil Lindern a držel jej až do příchodu posil. Ke konci dne stejný prapor odrazil nepřátelský protiútok, jehož záměrem bylo vesnici znovu získat. 2. prapor téhož pluku útočil proti silné obraně výšin v okolí Beecku. 333. pěší pluk plukovníka Timothyho A. Pedleye ze svazku 84. pěší divize poskytoval palebnou podporu útočícím jednotkám 335. pěšího pluku plukovníka Hugha C. Parkera. Jeho muži spolu se 113. jízdní mechanizovanou skupinou pod vedením Williama S. Biddleho zahájili klamný útok proti Beecku. 102. pěší divize generálmajora Franka A. Keatinga postupovala vpřed na jižním křídle sboru. 405. pěší pluk plukovníka Laurina L. Willamse útočil podél hlavní silnice Lindern – Linnich napravo od 84. pěší divize. 7. obrněná divize byla ve stejném čase držena jako záloha sboru.

Jednotky 104. pěší divize VII. sboru americké 1. armády udržely Inden a Lammersdorf, proti kterým nepřítel několikrát zaútočil ve snaze znovu vesnice dobýt a zničit most. Dvě roty 26. pěšího pluku 1. pěší divize pronikly do Merode, kde se dostaly do obklíčení. Po německém protiútoku byly téměř zničeny. 4. pěší divize obnovila útok po celé linii v Huertgenském lese proti pozicím, které nepřítel stačil značně posílit. Její 12. pěší pluk uzavřel mezeru mezi „bratrským“ 8. a 22. pěším plukem. První z uvedených pluků docílil v průběhu dne jen zanedbatelný postup k silnici ležící ve východním cípu lesa. 22. pěší pluk dobyl frontálním útokem a za podpory tanků Grosshau a přetnul silnici vedoucí do Gey. 5. obrněná divize, nyní bez bojového uskupení R, byla přiřazena pod velení sboru. Taktická skupina „Hamberg“ podplukovníka W. A. Hamberga ze svazku amerického V. sboru od bojového uskupení R obsadila a vyčistila Kleinhau. Během noci z 29. na 30. listopad 1944 převzal 1. prapor 13. pěšího pluku 8. pěší divize prostor taktické skupiny „Hamberg“. Nepodařilo se mu však obsadit dva silniční zátarasy, které ohrožovaly další postup sboru.

Jednotky 90. a 95. pěší divize XX. sboru americké 3. armády zahájily koordinovaný útok směrem k řece Sáře. Průzkumné hlídky 90. pěší divize se dostaly k řece. 95. pěší divize sváděla těžké boje o výšiny před Saarlauternem. Odrazila asi deset protiútoků a postoupila na linii Kerpich – Hemmersdorf – St Barbara – Merten. Jednotkám 5. pěší divize se vzdala posádka pevnosti St Privat. V prostoru 80. pěší divize XII. sboru nepřítel podnikl silný protiútok na postavení jejího 317. pěšího pluku ve Farebersvilleru. Nakonec se mu tuto ves podařilo znovu obsadit. Jednotky 318. pěšího pluku od „Osmdesáté pěší“ a tankové oddíly dostaly rozkaz podpořit v boji nepřítelem zle tísněný 317. pěší pluk. Taktická skupina od bojového uskupení A 4. obrněné divize dobyla Durstel.

114. pěší pluk plukovníka Roberta R. Martina ze svazku 44. pěší divize od XV. sboru 7. armády obsadil Tieffenbach. 45. pěší divize v průběhu dne upevňovala své pozice ležící podél severního břehu řeky Moder mezi Rothbachem a Mertzwillerem. 314. pěší pluk plukovníka Warrena A. Robinsona od 79. pěší divize obsadil a vyčistil Niederschaeffolsheim nedaleko Haguenau. 2. francouzská obrněná divize od VI. sboru obsadila Erstein. 411. pěší pluk plukovníka Donovana P. Yeuella dobyl Barr a Andlau. 14. obrněná divize postupovala jižně přes Barr podél východního okraje Vosges, zatímco 36. pěší divize bojovala v okolí Liepvre a obsadila Le Bonhomme, které předtím nepřítel opustil.

Všechny tři československé stíhací squadrony se během dne zúčastnily operace Ramrod 1382, při níž eskortovaly skoro tři stovky Lancasterů od Bomber Command. Jejich cílem byl německý Dortmund.

U Dunkerque pokračovaly útoky britských stíhaček Spitfire na německé pozice. Nepřátelská protiletadlová palba sestřelila jednu z nich, která se zřítila v západním sektoru. Čechoslováci v boji s muži Vizeadmirala Frisiuse využívali i prostředky tzv. psychologické války. Kromě „bombardování“ nepřátelských pozic granáty s letáky se nedílnou součástí tohoto „boje bez umírání“ stalo i hlášení z megafonů. Prozatím se tyto akce spíše míjely účinkem. V nočních hodinách se západní úsek fronty stal cílem německého dělostřeleckého přepadu. Jeho obětí se stal svobodník Vojtěch Matis (nar. 1920), rodák ze slovenské Bratislavy.



zpět na listopad 1944