• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Listopad 1944

8. listopadu 1944 - Den D + 155

21.skupina armád začala v průběhu dne s rozsáhlým přeskupováním podél řeky Másy a připravovala se k postupu na východ. 1. kanadská armáda dokončila obsazení ostrova Wacheren I, zajala asi 8 000 nepřátel a zabezpečila přístupy do Antverp. Mezitím I. britský sbor rozšířil svůj prostor na východ, obsadil sektor předtím držený XII. britským sborem a převzal velení nad 7. britskou obrněnou divizí a připojenými jednotkami.

XIII. sbor generálmajora Alvana C. Gillema Jr. z uskupení 9. armády postoupil na levé křídlo skupiny armád a obsadil úzký sektor mezi XIX. a XXX. britským sborem. Pod velení XIII. sboru spadala 102. pěší divize, t.č. bez 406. pěšího pluku, který byl připojen ke 2. obrněné divizi, a dále 84. pěší divize.

104. pěší divize generálmajora Terryho de la Mesa Allena byla přiřazena k VII. sboru a začala přebírat operační prostor „První pěší“. Americký V. sbor během 8. listopadu 1944 začal ustupovat z předmostí u řeky Kall. 110. pěší pluk 28. pěší divize se pokusil postupovat z Raffelsbrandu k Monschauskému koridoru, zatímco připojený 12. pěší pluk od 4. pěší divize zlepšoval své pozice v zalesněné rovině severně od Gemeteru. Boje byly velmi intenzivní a velké ztráty hlásily obě znepřátelené strany. Jen 12. pěší pluk přišel během pěti dnů přes 500 mužů, kteří padli, byli zraněni nebo nezvěstní.

Americká 3. armáda generála Pattona začala s dlouho očekávanou ofenzívou směrem k řece Sáře. Americký XX. sbor dokončil přípravu ke konečnému útoku na opevnění v prostoru Mét. 90. pěší divize generálmajora Jamese A. Van Fleeta v utajení prošla lesem Forét de Cattenom. Krátce poté byla připravena překročit řeku Moselu přes Koenigsmacker a Maginotovu linii a zaútočit ve spolupráci s 10. obrněnou divizí, která postupovala severněji. Ve 21.00 hod zahájila 95. pěší divize generálmajora Harryho L. Twaddlea diverzní akci nazvanou Casanova. Po vyčištění východního břehu ženisty překročila rota C 1. praporu 377. pěšího pluku plukovníka Freda E. Gaillarda řeku Moselu v útočných člunech jižně od Uckange a postoupila vpřed asi o 400 metrů. Přesná nepřátelská palba zabránila v jejím dalším postupu.

Jednotky 2. a 3. praporu 377. pěšího pluku začaly během dne likvidovat nepřátelské opěrné body ležící západně od řeky Mosely v okolí Maiziéres-lés-Metz. 83. pěší divize byla převelena k XX. sboru od VIII. sboru, protože ale bylo omezeno její použití, poskytla jenom palebnou podporu. V 06.00 hod začal XII. sbor po předešlé dělostřelecké přípravě postupovat směrem k řece Sarre. Tři pluky od 80. pěší divize operující na levém křídle překročily řeku Seille a obsadily Eply, Nomeny a Aulnois-sur-Seille. 320. pěší pluk plukovníka Bernarda A. Byrneho z uskupení 35. pěší divize prošel přes postavení „bratrského“ 134. pěšího pluku plukovníka Butlera B. Miltonbergera a spolu s jednotkami od 26. pěší divize se pokusil dosáhnout roviny Morhange. Byl ale zastaven ve Fresnes-en-Saulnois nedaleko Bois d’Amélécourtu.

137. pěší pluk plukovník Williama S. Murrayho od „Třicáté páté pěší“ obsadil Malaucourt a Jallaucourt. Mezitím 26. pěší divize nasadila tři pluky na pravém křídle sboru. 104. pěší pluk plukovníka Dwighta T. Colleyho, posílený o dvě taktické skupiny, obsadil Vic-sur-Seille a tamní mosty přes řeku Seille. 101. pěší pluk plukovníka Waltera T. Scotta dobyl Moyenvic, zmocnil se mostu a začal útočit na kótu č. 310 (Cote St Jean), zatímco 328. pěší pluk plukovník Bena R. Jacobse obsadil Bezange-la-Petite a Moncourt. 2. jízdní mechanizovaná skupina, nyní přiřazená k 26. pěší divizi, zajišťovala jižní křídlo sboru podél průplavu Marne – Rýn.

XV. sbor ze svazku 7. armády vydal rozkaz pro zahájení ofenzívy, která začne 13. listopadu. Podle rozkazu prolomí pěchota od 44. a 79. divize nepřátelské pozice. Posléze budou k pronásledování nepřítele nasazeni vojáci od 2. francouzské obrněné divize.

Týden poté, co britský bombardovací svaz za doprovodu československých stíhačů napadl Homberg, byl velitelstvím Bomber Command opět vybrán za cíl těžkých čtyřmotoráků. Útoku na rafinérii v Meerbecku se zúčastnilo 136 Lancasterů od 3. Group, které ve vzduchu jistily stíhačky od všech tří čs. stíhacích squadron. Jak uvádí hlášení Bomber Command, byl nálet dobře zahájen a na zemi propukly dva velké požáry, kouř ale poté pokryl celou oblast a další bombardování bylo proto rozptýlené. Jeden britský Lancaster byl během mise Ramrod 1362 ztracen.

U Dunkerque byl v západním sektoru na předsunuté hlídce francouzské čety přepaden a zajat četař aspirant Karel Tököly, příslušník Tankového praporu 1. Celkem bylo na dunkerqueském perimetru od října 1944 do května 1945 zajato nepřítelem 25 Čechoslováků, příslušníků Československé samostatné obrněné brigády. Nejvíce „brigádníků“ padlo do nepřátelského zajetí dne 15. dubna 1945 při útoku na továrnu Filature. Šlo o 16 příslušníků Motopraporu. Všichni zajatci se vrátili k jednotce generála Lišky 18. dubna 1945, když byli vyměněni za zajaté německé vojáky.