• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Prosinec 1944

10. prosince 1944 - Den D + 187

Jednotky 104., 9. a 83. pěší divize a 3. obrněné divize z uskupení VII. sboru americké 1. armády zahájily koordinovaný útok. Cílem bylo vyčistit západní břeh řeky Roer a město Dueren (Düren) od nepřítele. 414. pěší pluk 104. pěší divize útočil směrem na vesnice Schophoven a Pier. Prorazil obranou Pieru, následně byl ale nepřítelem odražen zpět. 60. pěší pluk 9. pěší divize pronikl díky podpoře tanků ze svazku „Třetí obrněné“ do Obergeichu a zaujal obranné pozice v Echtzu, zatímco část „bratrského“ 39. pěšího pluku postupovala jihovýchodně z Obergeichu přes pozice 60. pěšího pluku, aby zaútočila na Merode a Schlicht. Prapory 331. a 330. pěšího pluku od 83. pěší divize postoupily k vesnicím Gey a Strass ležící v oblasti severovýchodně od Grosshau. „Bratrský“ 329. pěší pluk je následoval na levém křídle.

Němci zahájili silný protiútok proti celé operační linii XX. sboru americké 3. armády ve snaze zničit předmostí v Dillingenu. 90. pěší divize zadržovala veškeré nápory nepřítele a nemohla tak postupovat kupředu. 377. pěší pluk 95. pěší divize prohloubil sektor průniku do Fraulauternu, jednotky „bratrského“ 378. a 379. pěšího pluku ale nemohly postupovat vpřed, protože byly plně zaměstnány odrážením německých protiútoků. Hlavní síly 137. pěšího pluku 35. pěší divize XII. sboru překročily řeku Sáru a začaly systematicky čistit dům od domu východní část Sarregueminesu. Jednotky 134. a 320. pěšího pluku ze svazku „Třicáté páté pěší“ postoupily k řece Blies. Úderné prapory 104. pěšího pluku 26. pěší divize dobyly v průběhu dne Gros Réderching. 87. pěší divize bude podle rozkazu z velitelství sboru přebírat operační prostor „Dvacáté šesté pěší“, která bude po vystřídání přesunuta do oblasti Mét, kde bude podřízena III. sboru.

K 7. armádě patřící do svazku 6. skupiny armád byly přiřazeny nově příchozí divize, 63. pěší, které velel generálmajor Louis E. Hibbs a 42. pěší pod velením generálmajora Harryho J. Collinse.

63. pěší divize se vylodila ve francouzské Marseille teprve 8. prosince 1944. Standardně se skládala ze tří pěších pluků (253., 254. a 255.), čtyř dělostřeleckých praporů vybavených děly ráže 105 a 155 mm a řady dalších jednotek, mezi nimiž byli i „ničitelé tanků“ od 822. Tank Destroyer Batalion. Od ledna 1943, kdy jednotka zvaná podle rukávového označení „Blood & Fire“ vznikla, jí až do konce války velel genmjr. L. E. Hibbs. Do května 1945 přišla o 974 mužů, kteří padli. Dalších skoro 3 330 příslušníků divize bylo zraněno. Šlo o vysoké číslo, které jen dokresluje fakt, že válka v Německu byla stejně nelítostná jako např. bitva v Normandii.

Další vzpomenutá jednotka, 42. pěší divize, se v Marseille vylodila 9. prosince 1944. Byla složena ze tří pěších pluků (222., 232. a 242.) a čtyř dělostřeleckých praporů (232., 292. a 402. prapor byl vyzbrojen děly ráže 105 mm, zatímco 542. dělostřelecký prapor měl ve stavu obávaná děla ráže 155 mm). Kromě toho měla ve stavu několik dalších jednotek. Od července 1943, kdy divize vznikla, byl jejím velitelem až do konce války genmjr. H. J. Collins. Když boje v Evropě konečně v květnu 1945 utichly, začalo smutné počítání. Divize zvaná „Rainbow“ přišla o 618 mužů, kteří padli. Dalších 2 212 vojáků genmjr. Collinse bylo zraněno. Kapitulace hitlerovského Německa jednotku zastihla v rakouském Salzburgu.

Z obou výše uvedených jednotek byly sestaveny dvě taktické skupiny, „Harris“ pod velením brigádního generála Fredericka L. Harrise a „Linden“, které velel brigádní generál Henning Linden.

23. tankový prapor podplukovníka M. C. Meigse od bojového uskupení A 12. obrněné divize z uskupení XV. sboru, prolomilo pásmo Maginotovy linie a postoupilo k Rohrbach-lés-Bitche. Při této akci přišel prapor o šest středních tanků. Jednotky 44. pěší divize rychlým útokem obsadily a zabezpečily křižovatky silnic u Petit Réderchingu. 45. pěší divize ze svazku VI. sboru se zmocnila Reichhoffenu a Gundershoffenu. 79. pěší divize obsadila Marienthal a Kaltenhouse, ale nepřítel měl stále v držení Haguenau. 103. pěší divize překročila říčku Zintzel a vyčistila severní část Mertzwilleru. 117. jízdní průzkumná squadrona posílila jednotky 94. jízdní průzkumné squadrony v Gambsheimu.

2. marocká pěší divize ze svazku I. francouzského sboru 1. francouzské armády dokončila obsazení Thannu. 9. koloniální pěší divize likvidovala v průběhu dne poslední nepřátelská postavení na západním břehu Rýna mezi městečkem Kembs a švýcarskou státní hranicí.

K tragédii došlo ve východním sektoru „dunkerqueské“ fronty. V prostoru Motopraporu byl „přátelskou“ palbou zabit vojín Alexandr Rosenfeld. Když se vracel do svého bunkru, zabloudil a ve tmě byl československou hlídkou zasažen. Urychleně byl transportován na ošetřovnu, kde ale nedlouho poté zemřel. Alexandr (nar. 1922), rodák ze slovenských Šarišských Lúk, byl pohřben na hřbitově v belgickém Adinkerke.