• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Prosinec 1944

12. prosince 1944 - Den D + 189

104. pěší divize VII. sboru americké 1. armády zaútočila se dvěma údernými „hroty“ najednou. Dobyla Pier a donutila nepřítele ustoupit za řeku Roer. Část 60. pěšího pluku 9. pěší divize postupovala na Mariaweiler. Tankový oddíl bojového uskupení R 3. obrněné divize a připojený pěší prapor 60. pěšího pluku společně obsadily Hoven, zatímco zbylé jednotky 60. pěšího pluku vyčistily během dne větší část prostoru západně od řeky Roer a severozápadně a západně od Dürenu. 39. pěší pluk z uskupení „Deváté pěší“ začal s čištěním Derichsweileru od nepřátelských jednotek.

Situace v úseku předmostí v Dillingenu ležícím v operačním pásmu XX. sboru americké 3. armády se zlepšila. 357. pěší pluk 90. pěší divize obešel a obklíčil opěrné nepřátelské body ve svém sektoru, zatímco se jednotky 359. a 358. pěšího pluku od „Devadesáté pěší“ vzájemně kontaktovaly. Poté prorazily koridor skrz opevněný pás Západního valu, přes který se následně přesunuly tanky, aby podpořily oddíly 357. pěšího pluku. V průběhu dne byl uveden do provozu přívoz pro přepravu vozidel přes řeku. Pod ochranou kouřové clony byly následně přesunovány tanky a těžká technika na východní břeh, aby zde posílily dobyté pozice.

Jednotky 95. pěší divize vytvořily během dne jen omezený postup na předmostí v Saarlauternu. Těžké boje obou divizí, 90. a 95. pěší, nedostatečný přísun posil a naprosté vyčerpání útočných praporů snížily celkovou bojeschopnost amerických jednotek v této části fronty. Účinnost 95. pěší divize klesla na 60 % a u 90. pěší to bylo dokonce pouhých 55 %. 35. pěší divize XII. sboru zahájila brzy ráno násilný přechod řeky Blies. 1. prapor jejího 134. pěšího pluku překonal vodní tok a okamžitě začal čistit Habkirchen, kde potom zaujal obranou pozici. „Bratrský“ 320. pěší pluk podporovaný tanky dobyl Bliesbruck na západním břehu řeky. Ihned poté se začal připravovat k jejímu překonání. 328. pěší pluk 26. pěší divize vyslal během dne průzkum přes německou hranici. V noci z 12. na 13. prosinec 1944 začala 87. pěší divize přebírat úsek předtím držený „Dvacátou šestou pěší“. Poté byl zahájen přesun celé 26. pěší divize do oblasti Mét k zaslouženému odpočinku a doplnění stavu.

Postup XV. sboru 7. armády byl v oblasti Hottviller – Bitche prakticky zastaven opevněním Maginotovy linie, přesto se ale bojovému uskupení A 12. obrněné podařilo postoupit až k Bettvilleru. VI. sbor nasadil 14. obrněnou divizi do sektoru mezi 103. a 79. pěší divizí. Jednotky 79. pěší divize vstoupily do Soufflenheimu, zatlačily nepřítele k Západnímu valu a začaly čistit Seltz.

Generál Lattre de Tasigny z 1. francouzské armády změnil plán operace, podle kterého měl být obsazen Colmar a Cernay a odložen postup k řece Rýn u Brisbachu, jestliže to okolnosti nedovolí. I. francouzský sbor odložil plánovanou ofenzívu na 15. prosince 1944.

Na západní straně dunkerqueského perimetru provedly v odpoledních hodinách jednotky britského 7. praporu Královského tankového pluku velký dělostřelecký přepad nepřátelských pozic. O něco později muži od jedné z rot československého Tankového praporu 1 vyrazili do „prostoru nikoho“, aby se pokusili obsadit jednu z mnoha prázdných farem ležících mezi německými a spojeneckými jednotkami. Poblíž jednoho z kanálů však došlo k explozi ukryté německé S-miny, která zabila vojíny Šalomona Heřškoviče a Maxe Apfelbauma. Další tři muži byli zraněni. Šalomon (nar. 1917) byl rodákem z obce Berehovo v Podkarpatské Rusi, stejně starý Max se narodil v Moravské Ostravě. Miny tak opět ukázaly svoji krutou tvář. Ještě řadu let po skončení bojů byly celé části území kolem Dunkerque nepřístupné, protože se zde stále nalézalo značné množství min. Německých, francouzských i belgických. Ležely v písku, ve vodě, v polích i u cest. Byla to skrytá hrozba, kterou nebylo radno podceňovat. Nad Protektorátem Čechy a Morava opět operoval svaz amerických bombardérů od 15. letecké armády. Jejich prvořadým cílem byla rafinérie Blechhammer, přesto však napadly i mnoho jiných míst, jako bylo např. nádraží v Krnově. Vznikly zde značné škody na majetku a co hůř, víc než dvacet osob zahynulo či utrpělo zranění. Bomby toho dne dopadly i do prostoru Moravské Ostravy.