From D-Day to V-Day
Prosinec 1944
19. prosince 1944 - Den D + 196
Na poradě spojeneckých velitelů ve Verdunu bylo rozhodnuto zastavit ofenzívu, jejímž cílem byla řeka Rýn a soustředit se na redukování německého průlomu v oblasti Arden. „Bitva o výběžek“ (Battle of the Bulge) byla v plném proudu a německá vojska nebezpečně postupovala vpřed. Nahrával jim v tom jak moment překvapení, tak dravost, znalost terénu a také počasí, které znemožňovalo ve větší míře nasadit americké a britské bombardovací, stíhací i taktické letectvo.
Polní maršál Montgomery nařídil XXX. britskému sboru od 2. britské armády, který se nacházel v prostoru Nijmegenu, aby se soustředil v úseku Louvain – St Trond – Haselt a držel linii podél západního břehu řeky Másy.
9. armáda dostala rozkaz přejít do obrany. VII. sbor z uskupení americké 1. armády zůstal na současných pozicích. Jednotky 2. a 99. pěší divize z uskupení amerického V. sboru odrazily další protiútoky a začínaly se stahovat do nových obranných pozic vybudovaných na Elsenbornském hřebenu. 9. pěší divize, nyní bez svého 47. a 60. pěšího pluku, převzala obranná postavení v pásmu „Druhé pěší“ a uvolnila tak její jednotky a také bojové formace od „Devedesáté deváté pěší“. 1. pěší divize stála v průběhu dne na linii východně od města Malmédy. Bojové uskupení A 3. obrněné divize vystřídalo v obraně Eupenu 18. pěší pluk z uskupení „První pěší“.
Během 19. prosince 1944 držely jednotky 30. pěší divize Stavelot, kde ženisté zničili most přes řeku Ambléve. Američané zde svedli nejednu urputnou bitvu o přístupy k městu. K posílení „Třicáté pěší“ bylo k divizi připojeno bojové uskupení B 3. obrněné divize. XVIII. výsadkový sbor převzal operační prostor jižně od řeky Ambléve včetně města Houffalize, klíčového silničního centra mezi St Vith a Bastogne. Jeho úkolem bylo udržet severní křídlo nepřátelského průlomu.
82. vzdušná výsadková divize se vrátila zpět pod velení XVIII. sboru a dostala rozkaz zaujmout pozice u Werbomontu, které předtím držela 30. pěší divize. „Třetí obrněná“, bez bojového uskupení A a B, byla připojena ke sboru a začala s přesunem směrem do oblasti Hotton – Le Grand Pré.
Veškeré snahy vyprostit prapory 422. a 423. pěšího pluku od 106. pěší divize VIII. sboru z obklíčení na Schnee Eifelu ztroskotaly. Pomalu se tak blížil okamžik, kdy se stovky Američanů dostanou do německého zajetí. Půjde o jednu z nejrozsáhlejších kapitulací příslušníků US Army od chvíle, kdy se muži generála Eisenhowera vylodili v Normandii.
Jednotky 7. a 9. obrněné divize sváděly těžké obranné boje východně od St Vith. K těžce zkoušené 106. pěší divizi byl připojen 112. pěší pluk. 28. pěší divize dostala rozkaz opustit Wiltz a ustoupit z oblasti Diekirchu. Do Bastogne konečně dorazila 101. vzdušná výsadková divize. Stalo se tak krátce předtím, než město nepřítel téměř obklíčil. Okamžitě s jednotkami bojového uskupení B 10. obrněné a částí uskupení R 9. obrněné divize, které byly nyní pod jejím velením, zaujala obranné pozice na perimetru kolem města. Začalo se odvíjet drama plné hrdinství, sebeobětování i lidského utrpení, na jehož konci byl slavný příjezd tanků z uskupení 37th Tank Battalion Lt. Charlese P. Boggesse od bojového uskupení A ze svazku „Čtvrté obrněné“ dne 26. prosince 1944.
Připomínkou boje mužů od „Sto první vzdušné výsadkové“ o město Bastogne je pozoruhodně řešené Bastogne Historical Centre, slavnostně otevřené v květnu 1976 princem Albertem. Budova muzea má podobu pěticípé hvězdy. V prostorném interiéru je umístěno několik rozměrných diorám a dále velké množství dokumentů, uniforem, zbraní a dalších relikvií připomínající obě znepřátelené strany stojící proti sobě v „Bitvě o výběžek“, jejíž součástí byla právě legendární obrana Bastogne muži od „Screaming Eagles“.
Americká 3. armáda sestavila provizorní sbor z jednotek americké 1. armády, které se nacházely na jižním křídle německého průlomu. Oddíly 4. pěší a 10. obrněné divize (bez bojového uskupení B) byly pověřeny k tomu, aby držely jižní křídlo průniku a uzavřely mezeru mezi svými jednotkami a 9. obrněnou a 28. pěší divizí v prostoru poblíž Ettelbrucku. XX. sbor se začal stahovat z těžce dobytých pozic východně od řeky Sáry, zatímco 5. pěší divize udržovala pozice na jejím východním břehu. 387. pěší pluk 95. pěší divize dostal rozkaz ustoupit z Ensdorfu, zatímco III. sbor obdržel rozkaz k přípravě postupu na sever. Poté měl zaútočit na jižním křídle nepřítele.
Taktická skupina „Fickett“ a 6. obrněná divize byly přeřazeny k XII. sboru. 35. pěší divize operující v pásmu XII. sboru zastavila útočné operace a začala upevňovat svoje stávající pozice. Jednotky 4. obrněné a 80. pěší divize byly převeleny k III. sboru. Velení armády všemožně posilovalo své bojové formace všude tam, kde hrozilo nebezpečí dalšího průlomu nebo jeho rozšíření. Byl to zoufalý pokus frontu stabilizovat, vrátit jí řád a ochránit ty jednotky, které byly nejvíce ohroženy.
7. armáda dostala rozkaz přejít do obrany. 44. pěší divize XV. sboru obsadila pevnosti Fort Simerhof a Fort Hottwiller, ze kterých nepřítel již ustoupil, Němcům se ale stále dařilo držet přístupy k Bitche.
Ve východním sektoru perimetru, který ležel po obvodu francouzského Dunkerque, nalezla československá hlídka u osady Ghyvelde mrtvolu kanadského vojáka vojína L. Lascella. Pravděpodobně padl již v prvních dnech obléhání Dunkerque. Zcela jistě byl zprvu svojí jednotkou prohlášen za nezvěstného. Jen v oblasti Dunkerque přišly britské síly o desítky příslušníků, kteří v bojích nenávratně zmizeli. Pokud se jejich těla našla bez identifikační známky a nebylo tak možné jim navrátit jméno, na jejich náhrobníku se objevilo „A SOLDIER OF THE 1939-1945 WAR“. Místo jména tam stálo pouhé „KNOWN UNTO GOD“.
Také v oblasti českého západu přišli spojenci v letech 2. světové války o několik desítek vojáků. Např. v únoru 1944 se u Nepomuka zřítil americký bombardér s deseti muži na palubě. Pouze jediný z nich přežil, ostatní zahynuli a zbytky jejich těl byly pochovány na hřbitově v nedaleké obci Prádlo. Po válce byly exhumovány, a jelikož se nevědělo, o koho jde, napsali členové americké vyšetřovací komise do kolonky se jménem oběti: neznámý. Teprve na počátku 90. let 20. století jeden z badatelů zabývajících se historií letecké války nad Československem objevil v místech, kam bombardér dopadl, v hloubce přes tři metry pod zemí, identifikační známky zemřelých letců. Mužům Lt. Goddarda tak bylo možné prokazatelně navrátit jména.
zpět na prosinec 1944