• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Prosinec 1944

22. prosince 1944 - Den D + 199

V Ardenách se intenzivně bojuje na široké frontě. Do bitvy je zapojena řada amerických jednotek, které se snaží zastavit lavinu německých Pantherů podporovaných velkým množstvím samohybných děl a dokonce i obávaných King Tigerů. Na belgicko-lucemburském pomezí se v osudových prosincových dnech předposledního roku války objevila pestrá směsice jednotek, mezi kterými byli také muži od výsadkových jednotek. Zdálo se, že Hitler vyslal do boje všechny jednotky, které mohl do operace Wacht am Rhein nasadit. Jak ukázal čas, v Ardenách německý národní socialismus bojoval doslova o vše. Pokus změnit průběh války však nevyšel.

Předtím, než 5. obrněná divize XIX. sboru 9. armády převzala frontovou linii od 8. a 83. pěší divize, stačila ještě vyčistit Untermaubach a Scheidhausen. V průběhu dne provedly jednotky od „Osmé pěší“ neúspěšný útok na Obermaubach.

Němci prorazili obranné linie 1. pěší divize od amerického V. sboru „První americké“ u Butgenbachu a 9. pěší divize v Monschauském lese. Svůj úspěch ale nedokázali náležitě využít. Americké zadržovací jednotky začaly v operačním prostoru XVIII. sboru ustupovat ze St Vith přes linie 82. vzdušné výsadkové divize. Muži genmjr. Gavina byli pod silným nepřátelským tlakem prakticky podél celé linie řeky Salm v úseku Trois Pont. Během dne 30. pěší divize dobyla Stoumont.

3. obrněná divize držela pozice na strategických bodech, kde vybudovala zátarasy a pokoušela se vyčistit prostor u Hottonu od nepřítele. V Hottonu, stejně jako na řadě dalších míst Arden, připomíná „Bitvu o výběžek“ několik památníků. Jedním z nich je věž z tanku Sherman Firefly. Jde o vzpomínku na muže od britského XXX. sboru, kteří v mrazivých dnech na přelomu starého a nového roku pronikli do oblasti bojů, aby pomohli německé armády zastavit. Poblíž Hottonu se nachází také jeden z mnoha hřbitovů věnovaných památce spojeneckých vojáků, kteří zemřeli ve válce proti hitlerovskému Německu v oblasti Arden. Zdejší „Commonwealth War Cemetery“ je místem posledního odpočinku pro 666 příslušníků Commenwealthu, letectva, vojáků belgických jednotek i mužů od 53. „Velšské“ divize. Pro padlé příslušníky amerických ozbrojených sil byly v oblasti Arden zřízeny válečné hřbitovy např. v Henri-Chapelle či Neuville-en-Condroz ležící v oblasti Lutychu. VII. sbor, nyní složený ze 75. a 84. pěší divize a 2. obrněné divize, se rychle soustřeďoval v oblasti Durbuy – Marche a organizoval obranu. Jeho „Osmdesátá čtvrtá pěší“ dokončila vybudování obranných pozic v perimetru u Marche.

Brigádní generál McAuliffe, zastupující velitel 101. vzdušné výsadkové divize a za dané situace velitel všech amerických jednotek obklíčených v Bastogne, odmítl německý požadavek ke kapitulaci. McAuliffův legendární výrok „Nuts!“ se stal symbolem hrdinné obrany Bastogne a výsadkáři tento výraz pohrdání nad domýšlivostí nepřítele rychle přijali za svůj. Obklíčené americké jednotky byly v Bastogne pod stálou těžkou palbou a měly kritický nedostatek střeliva, potravin a zdravotnického materiálu. Povětrnostní podmínky prozatím navíc nedovolovaly zásobování „bastoňských zajatců“ leteckou cestou.

28. pěší divize, která zatím blokovala silnici vedoucí jihozápadně od Bastogne do Vaux-les-Rosiéres, byla donucena ustoupit do Neufchâteau. III. sbor vyrazil na sever směrem na Bastogne. V 06.00 hod se daly do pohybu tankové kolony od „Breakthrough“, jak se 4. obrněné divizi přezdívalo, z výchozí čáry Habay-la-Neuve – Niedercolpach. Bojové uskupení A postupovalo podél hlavní silnice Arlon – Bastogne, zatímco bojové uskupení B, operující na západním křídle, po vedlejších cestách. 26. pěší divize pohybující se na pravém křídle, narazila na nepřítele v oblasti Rambrouch – Grosbous. Po osm kilometrů dlouhém pochodu narazila „Osmdesátá pěší“ na silnou nepřátelskou obranu v Metzigu a Ettelbrucku. XII. sbor, nyní rozložený na nové linii podél východní hranice s Lucemburskem, zaútočil jednotkami od 4. pěší divize jihozápadně od Echternachu. V průběhu dne se mužům od „Čtvrté pěší“ podařilo vytvořit jen malý územní zisk. 10. obrněná divize udržovala pozice severovýchodně od Lucemburku a srovnávala linii. 5. pěší divize se mezitím zastavila severně od Lucemburku, zatímco 35. pěší divize byla přesunuta z Puttelange do Mét. 2. jízdní mechanizovaná skupina se soustřeďovala v oblasti Vatimontu. Jednotky 90. pěší divize od XX. sboru dokončily ústup z předmostí u Dillingenu.