• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Prosinec 1944

5. prosince 1944 - Den D + 182

V Luchenbergu zahájil proti pozicím 104. pěší divize VII. sboru americké 1. armády nepřítel rozhodný protiútok, který ale americká pěchota odrazila. Jednotky 9. pěší divize začaly přecházet ze zóny amerického V. sboru a přebírat operační prostor 1. pěší divize. Taktická skupina „Boyer“ od bojového uskupení R 5. obrněné divize z uskupení V. sboru obnovila ze tří směrů postup na Bergstein. Vesnici nakonec vyčistila, byla ale ohrožována palbou z prostoru Burg-Berg ležící východně od ní.

1. a 3. prapor 379. pěšího pluku 95. pěší divize XX. sboru americké 3. armády pokračovaly bez výraznějších úspěchů v útocích ve směru na Saarlauter-Roden a Fraulautern. 2. prapor od téhož pluku překročil předmostí a prošel přes pozice 1. praporu na okraji Saarlautern-Rodenu. Tady následně odrazil německý protiútok. 3. prapor 378. pěšího pluku od „Devadesáté páté pěší“ prorazil do jižní části Fraulauternu, zatímco „bratrský“ 2. prapor překročil řeku Sáru v Lisdorfu a poté postoupil k Ensdorfu. Na jižním křídle sboru obsadila 5. pěší divize bez boje Lauterbach. 35. pěší divize XII. sboru vyslala průzkumné hlídky k řece Sáře. 2. prapor 134. pěšího pluku od „Třicáté páté pěší“ postupoval k jihovýchodnímu předměstí Sarregueminesu.

Průzkum bojového uskupení A 6. obrněné divize rovněž vyrazil k linii řeky v oblasti severně od Sarregueminesu. 2. jízdní mechanizovaná skupina pokračovala na levém křídle sboru v postupu podél řeky Roselle. Její přední hlídky překročily nedaleko St Nicolasu německou hranici. Bojové uskupení A 4. obrněné divize, složené z 35. tankového praporu a 53. obrněného pěšího praporu, překročilo říčku Eichel v Domfesselu a po překonání nepřátelské obrany postupovalo na Rohrbach-lés-Bitche. Jednalo se o důležité komunikační centrum. Vzhledem k těžkým ztrátám na mužstvu a technice bylo nedaleko Biningu „Áčko“ od „Čtvrté obrněné“ nakonec zastaveno.

Tankové kolony bojového uskupení B mezitím pokračovaly v postupu na Schmittviller, zatímco taktická skupina „Abe“ podplukovníka Creightona W. Abramse vyrazila podél hlavní silnice k Siningu. Nepřátelské jednotky tuto silnici houževnatě bránily, a proto podplukovník Abrams nasměroval své tanky po vedlejších cestách kolem malé osady Singling. Obešel Bining ze západu, ale palbou německých děl, umístěných na kopci asi dva kilometry jižně od Singlingu, ztratil pět tanků zničených přímým zásahem. Do večera přišel jeho 37. tankový prapor o čtrnáct strojů, a byl proto donucen stáhnout se mimo dostřel nepřátelských děl. Pěchota od 26. pěší divize těsně následovala obrněné jednotky.

7. armáda ze svazku 6. skupiny armád zahájila hlavní útok severním směrem na opevnění Maginotovy linie a Západního valu s XV. sborem vlevo a VI. sborem na pravém křídle. XV. sbor byl složen ze 44. a 100. pěší divize a 12. obrněné divize. Jednotky 44. pěší obsadily Ratzwiller, zatímco 100. pěší divize dobyla Wimmenau a Wingen-sur-Moder. VI. sbor vyrazil severním směrem s jednotkami od 45. a 79. pěší divize. 103. pěší a 14. obrněnou divizi si tentýž sbor prozatím podržel v záloze. „Čtyřicátá pátá pěší“ během dne postoupila k vesnici Mertzwiller, která byla nepřítelem houževnatě bráněna.

Po úpravě hranic mezi armádami byla nyní francouzská 1. armáda plně zodpovědná za redukování německého předmostí na západním břehu řeky Rýn v oblasti Colmaru. Pro tento úkol byla posílena americkou 36. pěší a 2. francouzskou obrněnou divizí.

Podle hlášení z velitelství brigády umístěného ve francouzském Wormhoutu měla jednotka generála A. Lišky ve stavu k 5. prosinci 1944 celkem 4 717 mužů. Postupem času se jejich počet zvýší především díky příslušníkům tzv. Vládního vojska a také někdejším vojákům Wehrmachtu, původně československým státním občanům, donucených Hitlerem a okolnostmi sloužit v německém vojsku. Zvýšení počtu příslušníků brigády tak umožnilo postavit v pořadí třetí tankový prapor.

V průběhu dne se českoslovenští letci sloužící v řadách všech tří čs. stíhacích squadron zúčastnili operace typu Ramrod s pořadovým číslem 1394. Jejich úkolem bylo ochránit před nepřítelem svaz 56 Lancasterů, jejichž posádky dostaly rozkaz napadnout přehradu v německém Schwammenauelu.