• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Prosinec 1944

7. prosince 1944 - Den D + 184

Plukovník Sidney V. Bingham, velitel 116. pěšího pluku ze svazku 29. pěší divize XIX. sboru 9. armády, předal na velitelství divize hlášení, podle něhož bylo nemožné pokračovat v úsilí dobýt opěrné body ve městě Juelich (Jülich). Jeho pluk během posledních šesti dní utrpěl obrovské ztráty, a proto nebyl schopen dále pokračovat v akci. „Stošestnáctý“ byl proto nahrazen jednotkami „bratrského“ 115. pěšího pluku, které se okamžitě začaly připravovat k útoku.

9. pěší divize VII. sboru americké 1. armády kompletně převzala úsek 1. pěší divize a tím i odpovědnost za frontovou linii Luchem – Langerwehe – Juengersdorf – Merode. „První pěší“, nyní bez 16. pěšího pluku, který byl přidělen jako posila k americkému V. sboru, se stáhla do „odpočinkové“ oblasti. 83. pěší divize, toho času bez 329. pěšího pluku, přešla přes prostor 4. pěší divize na jižní křídlo sboru i s 8. pěším plukem od „Čtvrté pěší“, který je nyní pod jejím velením. 4. pěší divize v těchto dnech prakticky dokončila vyčištění svého sektoru vedoucí k řece Roer. 2. prapor Rangers postupoval k hřebenu kopce Castle vystaven silné nepřátelské palbě a odrazil dva silné protiútoky. Po příchodu posil nepřítel rychle ustoupil. Bojové uskupení R 5. obrněné divize ustoupilo v noci z Bergsteinu, ale v té době již 28. pěší pluk od 8. pěší divize postoupil k vesnici z jihu.

90. pěší divize z uskupení XX. sboru americké 3. armády se snažila jen s malým úspěchem zlepšit a upevnit předmostí v sektoru Pachten – Dillingen. Její 357. pěší pluk vybudoval tenký perimetr na severním křídle divize a držel jej vystaven nepřátelským protiútokům. Od sousedního „bratrského“ 358. pěšího pluku ho oddělovalo opevněné pásmo pevnůstek Západního valu v prostoru Pachten – Dillingen. Nepřátelská palba znemožňovala ženistům rychlejší stavbu mostu pro vozidla, doplňování zásob se přesto uskutečnilo v noci ze 7. na 8. prosinec 1944 alespoň přes improvizovanou lávku. Generálmajor Van Fleet, velitel divize, dal rozkaz 359. pěšímu pluku od „Devadesáté pěší“, který byl prozatím v záloze, posílit ochabující jednotky na východním břehu řeky. 95. pěší divize mezitím pokračovala v bojích o opevnění Západního valu v Saarlauternu. Její 379. pěší pluk pokračoval v akcích v Saarlatern-Rodenu. Odrazil tady několik německých protiútoků, postup jednotky byl ale velmi omezený. „Bratrský“ 377. pěší pluk sváděl v průběhu dne boje ve Fraulauternu. Postup 378. pěšího pluku od „Devadesáté páté pěší“ v oblasti Endorfu byl prakticky zastaven a jeho 2. prapor byl dokonce stále na západním břehu řeky Sáry.

Německá posádka pevnosti Fort Plappeville u Mét se vzdala jednotkám 2. pěšího pluku 5. pěší divize. V prostoru XII. sboru se pro útok na Západní val mezi Saarbrueckenem a Zweibrueckenem přeskupovaly jednotky 35. a 26. pěší divize. „Osmdesátá pěší“ mezitím ustoupila a převzala týlovou oblast ležící za 6. obrněnou divizí a 2. jízdní mechanizovanou skupinou. Jednotky 35. pěší divize stále poutaly pouliční boje v Sarregueminesu. V průběhu dne bylo rozhodnuto, že operační prostor 4. obrněné divize bude uvolněn XV. sboru. 26. pěší divize postoupila na pozice nedaleko opevněného pásu Maginotovy linie ve Wittringu a Achen.

44. pěší divize od XV. sboru 7. armády se blížila k Enchenbergu, přestože musela čelit stále se zvyšujícímu nepřátelskému odporu. 100. pěší divize obsadila během dne Mouterhouse. 12. obrněná divize začala podle plánu přebírat sektor původně přidělený „Čtvrté obrněné“. 94. jízdní průzkumná squadrona a část 19. obrněného pěšího praporu od 14. obrněné divize ze svazku VI. sboru, nyní připojené jako podpora k 79. pěší divizi, začaly s útokem na Gambsheim. 103. pěší divize byla nasměrována mezi jednotky 45. a 79. pěší divize.

1. francouzská armáda začala útočit na Colmarskou kapsu v úseku I. francouzského sboru, zatímco II. francouzský sbor zadržoval rozhodné protiútoky v oblasti Ostheim, Guemar a Mittelwihr. I. sbor mezitím postupoval na Cernay a Thann. 2. marocká pěší divize obsadila Pont d’Aspach a vybudovala předmostí u Balschwilleru.