From D-Day to V-Day

Srpen 1944

12. srpna 1944 - Den D + 67

VIII. britský sbor sváděl v průběhu dne těžké boje jihovýchodně od Vire. Přední jednotky 50. britské pěší divize ze svazku britského XXX. sboru se dostaly asi 5 km od Condé. Muži od XII. britského sboru v téže době „čistili“ od nepřítele oblast blízko Thury-Harcourt.

Pomalu vpřed postupovali také Kanaďané ze svazku II. kanadského sboru. Dařilo se jim držet obě strany silnice směřující k Falaise. Úkolem dne bylo pro muže ze země javorového listu kontaktovat se s britským XII. sborem v oblasti u Barbery. Tím by se nepřítel, který neunikl z obchvatu, dostal do kleští.

Rušno bylo i na americké frontě. VIII. sbor ze svazku 3. americké armády postupoval se svojí 83. pěší divizí pomalu vpřed k St Malo a Dinardu. Bojové uskupení A od 6. obrněné divize útočilo ve stejný čas směrem k Brestu. Koncem dne divize změnila bojové úkoly. Bojové uskupení A bude pokračovat v dobývání Brestu, zatímco zbývající část divize se připojí ke „Čtvrté obrněné“ k posílení postupu na Lorient a Vannes. Dělostřelectvo amerického VIII. sboru podporovalo během dne jednotky od 5. pěší divize ze svazku XX. sboru v Angers. Průzkumné oddíly bojového uskupení A 4. obrněné divize vstoupily během 12. srpna 1944 do Nantes. V pohybu byl i americký XV. sbor, když postoupil přes Alençon a Sées směrem na Argentan. Muži od 2. francouzské obrněné divize udeřili na Carrouges. Úspěšná byla i „Pátá pěší“, když obsadila Sées. Zároveň postupovala v prostoru St Calais a uvolnila krycí jednotky k tomu, aby zajistili Angers. Americký XX. sbor obdržel v průběhu 12. srpna 1944 rozkaz vytvořit kontakt se sousedním XV. sborem v oblasti Alençon a vyčkat dalších nařízení.

Snad již definitivně byly v prostoru 1. americké armády zlikvidovány snahy nepřítele proniknout opět do Avranches. Úspěch slavil i americký VII. sbor, když získal zpět území ztracené po nepřátelském protiútoku a uvolnil izolované jednotky 30. pěší divize. „Třetí obrněná“ se během dne přeskupovala pro novou plánovanou akci. Bojové uskupení A brigádního generála Doyle O. Hickeyho bylo povoláno zpět od 1. pěší divize a bojové uskupení B brigádního generála Trumana Everetta Boudinota od 30. pěší divize. Americký XIX. sbor uvolnil ze svého svazku 29. pěší divizi, kterou vedení armády přiřadilo k americkému V. sboru. 116. pěší pluk od „Dvacáté deváté“ byl během dne přiřazen k 2. pěší divizi. V průběhu 12. srpna postupovala 28. pěší divize rychle jižním směrem k Sourdevalu a na pozice nedaleko Saint-Sauveur-de-Chaulieu. V cestě jí stál jen mírný nepřátelský odpor, který se dařilo likvidovat v chodu. Bojové uskupení A od 2. obrněné divize zlepšilo své postavení v oblasti St Sauveur de Chaulieu. Americký V. sbor s 29. pěší divizí napravo a 2. pěší divizí vlevo zaútočil v průběhu dne na jihovýchod. 29. pěší divize díky tomu dosáhla pozic nedaleko hlavní silnice Saint-Sauveur-de-Chaulieu – Tinchebray, zatímco „Indiáni od Druhé pěší“ dorazili k Truttemer-le-Grand.

Také Čechoslováci se během 12. srpna 1944 snažili svým dílem přispět k vítězství nad nepřítelem. Ještě se nepodařilo přestěhovat celou 311. squadronu ze základny Predannack do skotského Tainu a již z nové základny odletěly nad Severní moře k první protiponorkové hlídce nad nově přiděleným operačním prostorem celkem tři posádky. Také v Tainu na muže od „Třistajedenáctky“ čekaly úmorné, často více než dvanáct hodin trvající lety nad mořem. Ponorky, lodě, někdy i dálkozvědné letouny, s tím vším se mohli Čechoslováci setkat. Služba u Coastal Command byla nebezpečná jak dole na Biskaji, tak i zde v oblasti Severního moře. V Tainu museli letci počítat s daleko nepříznivějším počasím a chladnými vodami, které jen nerady vydávaly možné trosečníky, pokud se ovšem přistání na moře vůbec podařilo. „Tain představoval ztracenou vartu severu“, popsal trefně novou pozici mužů od 311. squadrony jeden z jejích příslušníků. „Alespoň tu bude klidnější život válečný, žádní stíhači, žádný flak a patroly jako procházky“, pokračoval dále ve svých úvahách. Čas však ukáže, že všechno bude jinak.

Po více než měsíci se stíhači od československých perutí zúčastnili operace typu Ramrod, v průběhu které doprovázeli těžké nebo střední bombardéry během jejich nebezpečných misí. Hlídat 95 Halifaxů a 16 Lancasterů od Bomber Command připadlo toho dne na 312. squadronu RAF. Cílem čtyřmotoráků bylo skladiště paliva ve francouzském Forêt de Montrichard.



zpět na srpen 1944