• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Srpen 1944

13. srpna 1944 - Den D + 68

83. pěší divize ze svazku amerického VIII. sboru pokračovala v průběhu 13. srpna 1944 v pomalém postupu proti silným opěrným bodům v St Malo a Dinardu. Bojové uskupení A od „Šesté obrněné“ se bez většího úspěchu snažilo rozbít vnější obranu přístavu Brest. Nepřítel zde kladl skutečně houževnatý odpor. Zbytek 6. obrněné divize postupoval vpřed a pomáhal „Čtvrté obrněné“ ve Vannes a Lorient. Tanky ze svazku 4. obrněné divize obsadily bez boje Nantes a postupovaly směrem k St Calais. Jednotky 8. pěší divize bez 1. pěšího praporu 28. pěšího pluku postoupily z Rennes až k Dinanu. Americký XV. sbor obsadil oblast kolem Argentanu, jeho postup byl ale zastaven rozkazem generála Bradleyho, velitele 12. skupiny armád. Během několika dalších dnů se Němcům podařilo dostat z oblasti mezi Falaise a Argentan tisíce vojáků a mnoho drahocenné techniky dříve, než byla uzavřena mohutným spojeneckým obchvatem. Americký XX. sbor se připravoval během dne k útoku na Chartres. 80. pěší divize byla vyjmuta z uskupení amerického XV. sboru a zaujala pozice nedaleko Alençonu. Americký XII. sbor generálmajora Gilberta R. Cooka obdržel rozkaz, aby „Čtvrtá obrněná“ a 35. pěší divize od amerického VII. sboru zaútočily společně východním směrem na Orléans a zároveň chránily jižní bok 3. americké armády gen. Pattona.

V pohybu byla také 1. americká armáda. Jednotky 3. obrněné a 1. pěší divize z uskupení VII. sboru rychle vyrazily severovýchodně kolem Domfrontu směrem k silnici Vire – Argentan ve snaze obklíčit nepřátelské síly nalézající se v uvedeném prostoru. „Třetí obrněná“ ležící na pravém křídle sboru postupovala přes Javron směrem na Ranes a zároveň v průběhu dne navázala kontakt s 2. francouzskou obrněnou divizí z uskupení amerického XV. sboru. „První pěší“ překročila silnici Domfront – Alençon v oblasti Couterne / La Chapelle-Moche. Pluky 4. a 9. pěší divize čekaly na rozkazy k nové akci. 30. pěší divize byla přiřazena k americkému XIX. sboru. Jednotky 2. obrněné divize postupovaly na Domfront a Ger. 28. pěší divize prošla Sourdeval a pokračovala směrem na Saint-Sauveur-de-Chaulieu. V úseku amerického V. sboru postupovala 29. pěší divize jižně směrem na Ger a její přední oddíly obsadily La Françaisiere ležící východně od Sourdevalu. „Indiáni“ od 2. pěší divize obsadili Truttemer-le-Petit a směřovali k Tinchebray.

Třistajedenáctá squadrona RAF již druhým dnem operuje ze své nové základny ležící ve skotském Tainu. Také 13. srpna 1944 velitelství perutě vyslalo na protiponorkovou patrolu několik strojů.

Jednotky Československé samostatné obrněné brigády se toho času ve Velké Británii připravovaly na boj v kontinentální Evropě. Bojový výcvik Československé samostatné obrněné brigády probíhal již od jara 1944. V jižním Skotsku, kam se brigáda přesunula po absolvování výcviku v četě, dostali Čechoslováci k dispozici dva výcvikové prostory o celkové rozloze 800 km². Tady byly cvičné Crusadery zaměněny za opotřebované tanky Cromwell vybavené dělem ráže 75 mm nebo houfnicí ráže 95 mm. Po jejich boku se objevily legendární Shermany M4 A1 Firefly, které nahradily protiletadlové Crusadery. Čechoslováci měli možnost seznámit se i s obsluhou vyprošťovacích Cromwellů ARV či malými rychlými americkými lehkými tanky M5 A1 Stuart. Tankisté ve Skotsku dokončovali výcvik v rotě a praporu, prováděly se denní i noční přesuny, obrana proti letadlům a nepřátelským obrněncům, zdokonalovalo se maskování. Pozornost byla rovněž věnována součinnosti s jinými druhy zbraní, zejména tankovými oddíly s dělostřelectvem. Motorizovaný prapor (tzv. brigádní pěchota, kterou tvořili především příslušníci někdejšího Československého 200. lehkého protiletadlového pluku – Východního, se skládal z velitelské roty, roty doprovodných zbraní a dvou motorizovaných rot) se zdokonaloval v průzkumu, v řízení palby a vyhledávání cílů, v zaminování i likvidaci minových polí. Cvičili všichni, muži z přezvědného oddílu, protiletadloví dělostřelci, ženisté, spojaři i protichemická jednotka. Všichni tušili, že se blíží něco „velkého“ a doufali, že „u toho“ nebudou chybět. Když dělostřelecký pluk prováděl na jaře 1944 závěrečné ostré střelby ve Skotsku, přijel se podívat britský ministerský předseda W. Churchill s prezidentem Edvardem Benešem. Čechoslováci ani tentokrát nezklamali a předvedli bravurní ukázku válečného řemesla. Oba státníci se pak o střelbách vyjádřili velmi pochvalně. Velitel jedné z tamních střelnic cvičícím britským jednotkám po odjezdu čs. brigády říkával: „Stříleli jste velmi dobře, ale ne tak dobře jako Čechoslováci!“. Lepší vysvědčení si muži generála Lišky ani nemohli přát.