From D-Day to V-Day

Srpen 1944

23. srpna 1944 - Den D + 78

I. britský sbor v průběhu dne pomalu pokračoval v postupu pobřežním sektorem, zatímco II. kanadský sbor sváděl těžké boje v okolí Orbec. Obrněné hlídky od XII. britského sboru dorazily k Bernay. 50. britská pěší divize z uskupení XXX. britského sboru dosáhla oblasti Verneuil – Breteuil, kde se zastavila, aby mohly projet jednotky amerického XIX. sboru přes její přední linie směrem na Elbeuf.

Bylo rozhodnuto, že počínaje šestou hodinnou ranní 24. srpna 1944 se stane americký XV. sbor s 5. obrněnou a 79. pěší divizí součástí 1. americké armády. Díky tomu budou muset být změněny hranice mezi 1. a 3. americkou armádou, která poté povede podél linie Chartres – Melun (obě města budou ležet v pásmu 1. armády).

2. francouzská obrněná divize z uskupení amerického V. sboru, posílená o 102. jízdní průzkumnou squadronu (102. Cavalry Reconnaissance Squadron), vyrazila směrem na Paříž ve dvou pochodových proudech za asistence oddílů francouzského hnutí odporu (FFI). V oblasti Versailles – Bois de Meudon však byla zastavena obranou silně opevněných bodů a silničními zátarasy. „Čtvrtá pěší“ s částí 38. jízdní průzkumné squadrony (bez roty B) v čele, následovala francouzské obrněné jednotky podél jižní pochodové trasy a dorazila k Arpajonu jižně od Paříže. Jedna tanková kolona 2. obrněné divize z uskupení amerického XIX. sboru obešla Conches, které předtím „vyčistily“ jednotky 28. pěší divize. Poté se přiblížila k Le Neubourg, zatímco zbytek „Druhé obrněné“ postupoval směrem na Elbeuf. 30. pěší divize vstoupila do Évreux, které již nepřítel opustil a na pravém křídle se zkontaktovala s 5. obrněnou divizí od amerického XV. sboru.

79. pěší divize udržovala předmostí řeky Seine v Mantes-Gassicourt, zatímco 5. obrněná divize pokračovala s „vyčišťováním“ prostoru západně od řeky. 5. pěší divize od amerického XX. sboru obsadila během dne Fontainebleau a pokračovala směrem na Montereau, zatímco jednotky 7. obrněné divize se zastavily u Melunu a muži od „Třicáté páté pěší“ obsadili Montargis.

Operace Dragoon pokračovala devátým dnem. Ženijní jednotky odstraňovaly překážky a připravovaly cestu pro vstup 1. výsadkové taktické skupiny do Cannes, které bylo podle hlášení průzkumných hlídek již bez nepřítele. 1. jednotka speciálních služeb se chystala zaútočit na Grasse, důležitou silniční křižovatku na dálnici č. 85 (Route Napoleon). VI. sbor se soustřeďoval k zachycení německých sil, které ustupovaly k Lyonu údolím řeky Rhône. 141. pěší pluk od „Třicáté šesté“ dobyl hlavní obrannou linii nepřítele v údolí řeky Drôme k Montélimar. Taktická skupina „Butler“ byla určena k podpoře 141. pěšího pluku k zajištění jeho boků. 2. prapor 141. pěšího pluku za asistence francouzských partyzánů (Maquis) a dělostřelecké podpory taktické skupiny „Butler“ z průsmyku Condillac útočil jižně směrem na Montélimar kolem dálnice č. 7, ale dobýt město prvním útokem se mu nepodařilo. Pro akci v údolí řeky Rhône byly přiřazeny k 36. pěší divizi jednotky 45. pěší divize. 180. pluk posílil jednotky 142. pluku na obranných pozicích na severní části pravého boku sboru. 179. pluk byl přesunut k 36. pěší divizi v oblasti Grenoble. „Třetí pěší“ pokračovala severozápadně k řece Rhône a obsadila již od nepřítele opuštěné město Martigues. Jednotky 2. francouzského sboru, 9. koloniální pěší a 1. francouzské pěší divize pronikly do východního předměstí Toulon a postupovaly do středu města. Dělostřelecká baterie v Cap de l’Esterel ve východním cípu poloostrova Giens se vzdala a francouzské jednotky, které přistály na poloostrově, ho poté bez odporu „vyčistily“. Skupina „Chapuis“ od 3. alžírské pěší divize, podporovaná „Goumiery“ a bojovým uskupením I 1. francouzské obrněné divize vstoupila do předměstí Marseille z východu a ze severu. Přemluvit posádku města, aby se vzdala, se však nepodařilo.

Po několika dnech relativního klidu šly opět do akce stíhačky od československého wingu. 312. squadrona vyslala několik strojů na průzkum nad nizozemský přístav Den Helder. Válčilo se i nad protektorátem, kam opět pronikly stroje od „Patnácté letecké“. Tentokrát však byli úspěšnější Američané, kteří si připsali několik sestřelených německých stíhaček, většinou však ztracených nad Rakouskem.



zpět na srpen 1944