Přeskočit navigaci

• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Srpen 1944

25. srpna 1944 - Den D + 80

Den, kdy svoboda vstoupila do Paříže

15. britská pěší divize z uskupení XII. britského sboru se připravovala překročit řeku Seine v Louviers, zatímco 43. britská pěší divize z uskupení XXX. britského sboru překročila řeku Seine ve Vernon pod ochranou dělostřelecké palby a vybudovala zde předmostí.

Americký XIX. sbor ze svazku 12. skupina armád prošel Elbeuf a zkontaktoval se s britskými jednotkami na severu. 2. francouzská obrněná divize od amerického V. sboru obešla nepřátelskou obranu v oblasti Versailles. Bylo 07.00 hod., když přední jednotky od „Druhé francouzské obrněné“ dorazily z jihozápadu do Paříže. Nedlouho poté, v 07.30 hod., vstoupila do Paříže také rota A od 38. jízdní průzkumné squadrony (38. Cavalry Reconnaissance Squadron). 12. pěší pluk od „Čtvrté pěší“, který jí následoval, pronikl do Paříže z jihu o něco později. Nastalo opravdové šílenství. Radost Pařížanů neznala mezí. Po čtyřech letech okupace a útlaku konečně přišla svoboda, která na sebe vzala podobu amerických pancéřů řízených jak Američany, tak Francouzi. Členové francouzského hnutí odporu (FFI) a radující se civilisté pomáhali s metodickým „čištěním“ nepřátelských opěrných bodů uvnitř města. Německý velitel Paříže generálporučík Dietrich von Choltitz v 15.15 hod. podepsal kapitulaci města, kterou převzal velitel 2. francouzské obrněné divize brigádní generál Jacques-Philippe Leclerc. Město bylo zachráněné. Nenaplnily se tak hrozivé obavy o osud města nad Seinou, které chtěl Hitler před vstupem spojeneckých jednotek zapálit.

A zatímco Pařížané slavili, muži od 22. pěšího pluku ze svazku 4. pěší divize překročili jižně od Paříže řeku Seine a vybudovali zde předmostí. Americký V. sbor uvolnil ze svého svazku 80. a 90. pěší divizi, které byly vzápětí přiřazeny ke XII. a XX. sboru 3. americké armády. Bojové uskupení B od 3. obrněné divize překročilo řeku Seine v Tilly. Ve stejný den se jednotky od 1. a 9. pěší divize soustřeďovaly v prostoru jižně od Paříže.

Ve 13.00 hod. zahájil americký VIII. sbor z uskupení 3. americké armády po hodinové dělostřelecké přípravě prudký útok na Brest. Úderné jednotky 2., 8. a 9. pěší divize z východu, severu a západu ostřelovaly silnou vnější obranu nepřítele a pomalu postupovaly vpřed. „Dvacátá devátá pěší“ vytvořila taktickou skupinu „Sugar“ složenou ze 175. pěšího pluku, dvou rot 2. praporu Rangers a části 86. průzkumné squadrony, které velel podplukovník Arthur T. Sheppe. Skupina „Sugar“ operující poté na pravém křídle divize „vyčistila“ od nepřítele poloostrov Le Conquet, kde se nacházela hrozivá dělostřelecká baterie „Graf Spee“. Taktická skupina „B“ se zaměřila na likvidaci nepřátelského odporu na poloostrovech jižně od Brestu. Americký XX. sbor bránil předmostí na řece Seine v Melun a Montereau, zatímco 5. pěší divize překročila v Missy řeku Yonne a bojové uskupení A od „Čtvrté obrněné“ obešlo silnou obranu v Troyes.

Válčilo se i na jihu Francie, kde 3. pěší divize prošla bez odporu Cavaillon, Orgon a Avignon. Německý útok proti postavení „Třicáté šesté pěší“ podél řeky Roubion směřoval na její nejslabší místo v Bonlieu, držené ženisty a oddíly 141. a 142. pluku. K zastavení nepřítele byla vyslána část 143. pluku. Mužům od 1. praporu 141. pluku a taktické skupině „Butler“ se nepodařilo zablokovat dálnici č. 7 v oblasti La Coucourde. 3. prapor 175. pluku od „Čtyřicáté páté pěší“ byl přidělen k 36. pěší divizi a postupoval do oblasti La Coucourde. 141. pluk byl pod stálým tlakem, proto se mu nepodařilo ovládnout kopce severně a severovýchodně od Montélimar. Posily, mezi nimi zbytek 143. pluku, byly přesunuty do Crest ležící na řece Drome. Dělostřelectvo a letectvo pomáhalo pozemním jednotkám zastavit nepřátelský ústup vzhůru po řece Rhône. II. francouzský sbor pokračoval v bojích v Toulon a Marseille.

312. squadrona RAF vyslala skupinu Spitfirů, aby v nízkém letu útočily v odpoledních hodinách na cíle ležící v oblasti nizozemského letiště Steenwijk a v železniční stanici v Raalte. Na zpáteční cestě došlo k tragédii, když se W/O Václav Ruprecht zřítil se svým Spitfirem HF.Mk.IXC do vln kanálu La Manche a již se neobjevil. Stal se tak jednou z mnoha obětí, které čs. stíhací squadrony přinesly na oltář v bitvě za svobodu Evropy.

Letecká válka nad protektorátem byla v plném proudu. Také 25. srpna 1944 se nad Čechami objevil svaz amerických bombardérů, tentokrát mířící do oblasti Brněnska, kde leželo několik vybraných cílů – Zbrojovka Brno, pobočka Flugzeugwerke Ostmark GmbH v Líšni či pobočka hamburské firmy Klöckner Flugmotorenbau GmbH v Kuřimi u Brna. Lákavým cílem bylo i nepřátelské letiště Slatina. Úderu se zúčastnilo na 3 stovky „Létajících pevností“ a Liberatorů od 5., 304. a 55. Bomb Wing. Všechny vybrané cíle byly poničeny a alespoň na čas se staly neprovozuschopnými. Němci se sice pokusili americký svaz napadnout, americký stíhací doprovod od 14. a 31. Fighter Group ale německé Focke-Wulfy smetl z nebe. Po skončení bojů si Göring mohl ze svého stavu odepsat 13 stíhaček, o které přišel téhož dne v bitvě nad Brněnskem.

zpět na srpen 1944