From D-Day to V-Day

Srpen 1944

30. srpna 1944 - Den D + 85

Jednotky 51. a 52. britské pěší divize (později Královská holandská brigáda – Royal Netherlands Brigade) z uskupení I. britského sboru, začaly přecházet řeku Seine. II. kanadský sbor postupoval ze svého předmostí a „čistil“ západní břeh řeky, zatímco 3. kanadská pěší divize obsadila bez odporu Rouen. XII. britský sbor postupoval z předmostí v čele se 4. britskou obrněnou brigádou, kterou následovala 53. britská pěší divize. Předsunuté jednotky postoupily 25 mil ve směru na Gournay. 11. britská obrněná divize z uskupení XXX. britského sboru, která byla uvolněna na pravém boku sboru Gardovou obrněnou divizí, dostala rozkaz rychle postupovat během noci z 30. na 31. srpen 1944 k řece Somě v Amiens.

Americký XIX. sbor s „Druhou obrněnou“ vlevo, 79. pěší na středním úseku a 30. pěší divizí na pravém křídle rychle postupoval proti slabému odporu nepřítele severovýchodním směrem. 2. obrněná divize obsadila velký prostor a zaujala pozice 16 kilometrů od Beauvais. Stále více se tak blížila k francouzsko-německým hranicím. Mezitím americký V. sbor pokračoval ve stíhání ustupujícího nepřítele severovýchodním směrem. „Dvacátá osmá pěší“ prošla postavením 2. francouzské obrněné divize a postupovala nyní bok po boku se 4. pěší divizí. Tankové kolony 5. obrněné divize rychle postupovaly na Compiegne a vojska amerického VII. sboru obsadila Laon.

V bojové oblasti amerického VIII. sboru z uskupení 3. americké armády dokončila taktická skupina „B“ „vyčištění“ poloostrova Daoulas jižně od Brestu. Jednotky 29. pěší divize dobyly hřeben na kótě č. 103, který hrál velkou úlohu při obraně Brestu. Nepřítel ale stále držel jeho východní svahy. „Sedmá obrněná“ z uskupení amerického XX. sboru pokračovala v rychlém postupu proti zanedbatelnému nepřátelskému odporu směrem na Verdun, zatímco americký XII. sbor postupoval východně k řece Meuse. První sled od 4. obrněné divize dosáhl během dne oblast St Dizier a 80. pěší divize postupovala jihovýchodním směrem na Bar-le-Duc. Na pravém křídle postoupila 35. pěší divize jihovýchodně od Troyes. Velitelství XV. sboru a přidělené jednotky se soustřeďovaly v prostoru Nangis.

Také na jihu Francie se spojeneckým jednotkám dařilo obsazovat stále nová a nová území. Na středomořském pobřeží prošla část 1. výsadkové taktické skupiny bez odporu přes Nice do Beaulieu. V oblasti amerického VI. sboru se bitva o Montélimar blížila ke konci. 1. prapor 143. pluku od „Třicáté šesté pěší“ dosáhl soutoku řek Drome a Rhône. Mezitím byla rozpuštěna taktická skupina „Butler“. Bylo stanoveno, že dalším hlavním cílem pro jednotky VI. sboru bude Lyon. K městu vyrazila 36. pěší divize podél východního břehu řeky Rhône, zatímco II. francouzský sbor měl postupovat po západním břehu. Uvnitř Lyonu se připravovaly k boji jednotky francouzského hnutí odporu (FFI), aby podpořily americké a francouzské síly, až do města dorazí. Jednotky 45. pěší divize překročily řeky Rhône a Ain severovýchodně od Lyonu a vybudovaly silniční zátarasy v Meximieux, Langieu a Ambérieu. 157. pěší pluk byl přeřazen zpět k 45. pěší divizi a proto postupoval severně, aby se k ní připojil. II. francouzský sbor z uskupení francouzské armády „B“ pokračoval v přechodu řeky Rhône a připravoval se k postupu po jejím západním břehu. Jednotky sboru obsadily Nimes a Montpellier. 3. alžírská pěší divize rychle postupovala do oblasti Grenoble podpořit „Čtyřicátou pátou pěší“.

Českoslovenští piloti létající u 312. squadrony RAF uskutečnili v průběhu dne ozbrojený průzkum v oblasti mezi městy Lille a Ghent v Belgii. Na letecké základně Tain ve Skotsku se 30. srpna 1944 konala slavnostní přehlídka 311. squadrony RAF, během níž byl do funkce velitele perutě ustanoven W/Cdr Jan Kostohryz. Ani v tuto slavnostní chvíli však letci nezapomínali na službu, kterou vykonávali v rámci Coastal Command a proto šly toho dne do vzduchu celkem čtyři posádky. Všichni se vrátili zpět.

Na plné obrátky probíhala u Československé samostatné obrněné brigády ve Velké Británii příprava na vylodění ve Francii. 30. srpna 1944 se nalodily první jednotky, které na druhý den ve večerních hodinách odpluly do Francie. Přestože vše probíhalo podle plánu, panovala všeobecná nervozita. Co čeká na Čechoslováky na území Francie, odkud museli před čtyřmi roky uprchnout před postupujícími jednotkami Wehrmachtu? Všichni doufali, že budou moci splatit dluh Británii za to vše, co pro ně ve válečných letech udělala. Že budou moci splatit dluh, který měli vůči svým rodinám, které nechali napospas okupační moci v protektorátu. Že budou moci pomstít svou vlast i své spoluobčany za veškerá příkoří, která jim přinesl německý národní socialismus.



zpět na srpen 1944