From D-Day to V-Day

Srpen 1944

31. srpna 1944 - Den D + 86

Nastal poslední den měsíce srpna, během něhož spojenecká vojska ve Francii zaznamenala obrovské územní zisky. Na jihu Francie byla otevřena další fronta a Němec utíkal, aby se ukryl za Rýnem. Existovala sice stále ještě silná ohniska odporu, zdálo se ale, že Hitler již nechtěl riskovat další ztráty cenných jednotek, a proto se rozhodl Francii ponechat napospas Spojencům. Urputné boje na mnoha místech tomu však často příliš nenapovídaly. Přesto všechno se srpen nesl ve Francii ve znamení spojeneckých úspěchů a radosti z obnovené svobody.

I. britský sbor v oblasti 1. kanadské armády pokračoval v přechodu řeky Seine na levém boku armády. II. kanadský sbor útočil na východ z předmostí se 4. kanadskou obrněnou divizí napravo, 3. kanadskou pěší divizí ve středu a 2. kanadskou pěší divizí na levém křídle. „Čtvrtá kanadská obrněná“ v průběhu dne rychle vyrazila na Forges a Buchy, zatímco 3. kanadská pěší divize postupovala podél silnice St Saens – Londinieres a 2. kanadská pěší divize přes Totes směrem na Dieppe.

7. britská obrněná divize z uskupení XII. britského sboru společně se 4. britskou obrněnou brigádou postupovaly směrem k řece Somme a obě dosáhly linie Poix – Aumale. 11. britská obrněná divize z uskupení XXX. britského sboru dosáhla Amiens a zmocnila se neporušeného mostu přes Sommu. Přední oddíly Gardové obrněné divize a 50. britské pěší divize dosáhly řeky východně od Amiens.

Tanky od 2. obrněné divize z uskupení amerického XIX. sboru pokračovaly v postupu na levém křídle sboru severovýchodním směrem do oblasti západně od Montdidier. Jednotky 79. a 30. pěší divize postoupily do prostoru mezi Beauvais a Creil. V operačním prostoru amerického V. sboru prošla 5. obrněná divize postavením 28. a 4. pěší divize. Všechny tři divize poté společně postupovaly na severovýchod. „Dvacátá osmá pěší“ na levém křídle sboru spolu s bojovým uskupením B plukovníka Johna T. Coleho od 5. obrněné divize se zastavily při řece Oise v oblasti Chantilly – Compiegne a v Pont-Sainte-Maxence. Části jednotek se nakonec řeku podařilo překročit. Divize nakonec obsadila Chantilly, Creil, Pont Ste Maxence, Verberie a Compiegne. Bojové uskupení B od 5. obrněné divize vybudovalo předmostí v blízkosti Pont-Sainte-Maxence. Na pravém křídle sboru postoupilo bojové uskupení A brigádního generála Eugena A. Regniera od „Páté obrněné“ do Aisne, západně od Soisson, prošlo přes úsek 4. pěší divize a postupovalo do oblasti Villers – Cotterets. Mezitím 4. obrněná divize postupovala za ním.

1. pěší divize z uskupení amerického VII. sboru zajišťovala svoje postavení v prostoru Laon a Soisson, zatímco jednotky od 3. a 9. pěší divize pokračovaly v postupu k hlavní linii Montcornet – Rethel.

Americký VIII. sbor dočasně pozastavil v průběhu dne operace proti Brestu a začal se přeskupovat. Bojové uskupení A plukovníka Dwighta A. Rosenbauma od 7. obrněné divize, následováno pěchotou od 5. divize, překročilo řeku Meusu ve Verdunu a zřídilo zde předmostí. „Devadesátá pěší“ zůstala v oblasti Remeše. Postup amerického XX. sboru se zastavil a jednotky čekaly na dodávku paliva. Bojové uskupení A od 4. obrněné divize z uskupení amerického XII. sboru dosáhlo řeky Meusy v Commercy a Pont-sur-Meuse a vybudovalo tady předmostí. Mezitím 80. pěší divize postoupila do oblasti Bar-le-Duc.

Na pobřeží jižní Francie dorazilo v průběhu dne velitelství 6. skupiny armád. Hlídky taktické skupiny „Bibo“ obsadily Briancon, které již nepřítel opustil, zatímco VI. sbor postupoval údolím řeky Rhône směrem na Lyon. „Čtyřicátá pátá pěší“ se soustředila v prostoru Meximieux na pravém křídle sboru a připravovala se k postupu na Bourg-en-Bresse, zatímco se 3. pěší divize shromáždila ve Voiron a byla připravena podporovat podle potřeby 36. nebo 45. pěší divizi.

310. a 312. suadrona RAF v rámci operace Ramrod 1251 doprovodily se svými stíhačkami Spitfire mohutný svaz čtyřmotorových Lancasterů, Halifaxů a Mosquitů od Bomber Command nad základny raket V-2 ležící ve Francii v oblasti měst St. Pol a Arras. Útok na „V-dvojky“, který později získal přezdívku „Big Ben Target“, přinesl „Třistadesítce“ ztrátu F/Sgt Františka Řehoře, jehož Spitfire se krátce před šestou večerní zřítil z neznámých příčin do Kanálu poblíž Manstonu. Později se mezi piloty tvrdilo, že nestačil vybrat letoun z prudkého klesání, do něhož přešla celá formace. František, jemuž bylo tehdy pouhých 24 let, sloužil u 310. squadrony od června 1944. Bomber Command toho dne útočilo na devět pozic, kde se měly nacházet „V-dvojky“, osm z nich se podařilo nalézt a pokrýt bombami. Při útoku bylo ztraceno šest Lancasterů.

Živo bylo také u „Třistajedenáctky“ v Tainu ve Skotsku. Coastal Command vyslalo do akce celkem šest československých posádek. Protiponorková hlídka vyšla i tentokrát naprázdno. Žádný kontakt nebyl v průběhu jejich letu zaznamenán. Buďto tam U-booty nebyly, nebo se Němci naučili plně využívat svůj převratný vynález – Schnorchel.

31. srpna 1944 připluly do Francie první jednotky, které se den předtím nalodily ve Velké Británii. Jako první na půdu „sladké“ Francie vstoupili příslušníci ubytovacích jednotek. Muži generála Lišky se soustředili v Transit Campu 60 a poté přes Caen dorazili až do oblasti města Falaise, kde měl být vybudován první ubytovací prostor Československé samostatné obrněné brigády. V následujících dnech sem začnou dorážet další a další části brigády, až utvoří kompaktní vojenské těleso schopné nasazení v poli.



zpět na srpen 1944