From D-Day to V-Day

Únor 1945

10. února 1945 - Den D + 249

Jednotkám britského XXX. sboru 1. kanadské armády bránil v rychlejším postupu nejen houževnatý nepřítel, ale také mimořádně špatný stav silnic. Kanadská 3. pěší divize postupovala k průplavu Cleve – Rýn. Britská 43. pěší divize se tlačila ke Cleve a Materbornu, zatímco britská 15. pěší divize obsadila část Cleve. Britská 51. pěší divize se zastavila u Hekkensu a v noci z 10. na 11. února 1945 část jejích jednotek překročila severně od Gennepu řeku Nieder.

Na frontě 9. armády zničili Němci přehrady na řece Roer. Na jihu, v zóně americké 1. armády, voda zaplavila místa určená k překročení řeky. „První americká“ tak byla donucena odložit útočné operace. Síly 9. armády pokračovaly v přípravě a speciálním výcviku pro nadcházející operaci „Grenade“.

Prapory 310. pěšího pluku 78. pěší divize V. sboru americké 1. armády pokračovaly v podpoře jednotek „Deváté 9. pěší“, zatímco „bratrský“ 311. pěší pluk se vrátil k divizi a 309. pěší pluk byl soustředěn na severním konci přehrady Schwammenauel. Pozdě odpoledně obsadil 60. pěší pluk od 9. pěší divize Hasenfeld a připravoval se v dobytém prostoru k překročení řeky Rúr. Pásmo sboru západně od řeky Rúr bylo do setmění vyčištěno od nepřítele. Parašutisté 508. a 505. výsadkového pluku od 82. vzdušné výsadkové divize postupovali východním směrem a dosáhli výšin nad řekou Roer východně a jihovýchodně od Bergsteinu. Od divize byl v průběhu dne odvolán 517. výsadkový pluk, původně patřící ke 13. vzdušné výsadkové divizi.

87. pěší divize VIII. sboru americké 3. armády přešla do obrany. 8. pěší pluk ze svazku 4. pěší divize upevňoval předmostí východně od Prümu, k němuž postupoval bratrský 22. pěší pluk. Mezitím 12. pěší pluk od „Čtvrté pěší“ úplně vyčistil Steinmehlen a u Niederprümu jeho jeden prapor překročil řeku. 358. pěší pluk od 90. pěší divize postoupil na pozice v blízkosti řeky Prüm, zatímco 359. pěší pluk, operující na pravém křídle divize, dobyl poslední tři pevnosti Západního valu ležící v jeho úseku. Bojové uskupení R od 11. obrněné divize obnovilo útok a zničilo několik německých pevnůstek jižně a jihovýchodně od kóty č. 568. V operačním prostoru III. sboru začalo bojové uskupení A od 6. obrněné divize přebírat úsek 17. vzdušné výsadkové divize, zatímco bojové uskupení B obsadilo předmostí východně od řeky Our a navázalo kontakt s oddíly 11. obrněné divize. Sbor se připravoval k převzetí zóny XVIII. sboru a k převelení k „První americké“. Zbývající jednotky 10. a 11. pěšího pluku od 5. pěší divize překročily řeku a pomáhaly rozšiřovat předmostí mezi Weilerbachem a Echternachem. Nedaleko posledně jmenovaného městečka byly ženisty vybudovány dvě pěší lávky. 7. armáda uvolnila ze svého svazku 10. obrněnou divizi, která se začala přesunovat do oblasti Mét. Podle rozkazu bude přidělena pod velení XX. sboru. Druhý prapor 376. pěšího pluku od 94. pěší divize zaútočil po silné dělostřelecké přípravě skrz les Bannholz, prudkým protiútokem ale byl odražen zpět do výchozích pozic. Prapory 104. pěšího pluku od 26. pěší divize pomalu rozšiřovaly předmostí v Saarlauternu.

Dva prapory 142. pěšího pluku od 36. pěší divize VI. sboru 7. armády pokračovaly v těžkých pouličních bojích v Oberhoffenu, zatímco bratrský 143. pěší pluk zaútočil na Drusenheim, nakonec ale byl donucen ustoupit.

Během dne se letci od všech tří čs. stíhacích squadron RAF zúčastnili operace Rodeo s pořadovým číslem 414, během které prováděli hlídkovou činnost v oblasti mezi Cáchami, Bonnem a Mühlheimem.

V průběhu nočního letu nalezla československá posádka čtyřmotorového bombardéru B-24 Liberator ze svazku 311. squadrony RAF (Coastal Command) v chladných vodách Severního moře německou ponorku. Pilot W/O Kudláček nezaváhal a podle pokynů radarového operátora na U-boot ihned zaútočil. Zda byla jedna z Dönitzových ponorek zničena hlubinnými náložemi odhozenými z paluby Liberatoru s československou posádkou však známo nebylo.

Na západní straně perimetru obklopujícího francouzské přístavní město Dunkerque došlo k další z řady tvrdých dělostřeleckých přestřelek mezi Čechoslováky od Tankového praporu 2 a německými dělostřelci. Přepady, během kterých vybuchovaly granáty všude kolem, byly u Dunkerque prakticky na denním pořádku a totéž platilo o přestřelkách vedených pěchotními zbraněmi. Fronta u Dunkerque byla stále neklidná, třebaže spojenecké jednotky již operovaly na území Německa a všude kolem byl již mír. Muži Vizeadmirala Frisiuse to však nebrali na vědomí a bojovali svou válku prakticky až do oficiálního zastavení bojů v noci z 8. na 9. května 1945.



zpět na únor 1945