From D-Day to V-Day
Září 1944
10. září 1944 - Den D + 96
Útok na Le Havre
Po velmi silném leteckém bombardování, při kterém bylo shozeno 5 000 tun bomb a po námořním ostřelování obrany, začal hlavní útok na francouzské přístavní město Le Havre. Bylo 17 hodin 45 minut, když nepřátelskými pozicemi pronikly jednotky britské 49. a 51. pěší divize z uskupení I. britského sboru.
Nepřítel rozmístěný podél Albertova kanálu pokračoval v tuhém odporu na předmostí. Tanky britské Gardové divize dosáhly kanálu Meuse – Escaut nedaleko Overpelt a zabezpečily předmostí.
Generál Bradley, velitel 12. skupiny armád, přikázal 1. americké armádě prorazit skrz Západní val a zajistit přechody přes řeku Rýn v sektoru Koblenz, Bonn a Kolín nad Rýnem. Pattonova 3. americká armáda měla zabezpečit přechody přes Rýn u Mannheimu. Ofenzíva měla začít 14. září 1944.
VIII. sbor ze svazku 9. americké armády se přiblížil k Brestu a dokončil „vyčištění“ poloostrova Le Conquet od nepřátelských jednotek. 94. pěší divize generálmajora Harryho J. Malonyho byla připojena k uskupení VIII. sboru a začala přebírat sektor „Šesté obrněné“ (bez bojového uskupení B), která pokračovala v akcích pod velením 3. americké armády. 83. pěší divize byla odvelena od sboru a postupovala východně do operační zóny „Pattonovy“ armády.
30. pěší divize ze svazku amerického XIX. sboru 1. americké armády, postupující bez větších potíží na severovýchod, nalezla legendami opředenou pevnost Eben Emael opuštěnou. Do historie pevnost vešla za německého útoku na Belgii v květnu 1940, kdy přímo na její střechu dosedly kluzáky s německými parašutisty. V pevnosti, která měla zabránit průniku nepřátelských vojsk do nitra Belgie, později našlo místo Musée du Fort d’Eben-Emael.
113. jízdní mechanizovaná skupina překročila řeku Másu v Lutychu a postupovala na sever. Americký VII. sbor rychle postupoval k německé hranici zadržován pouze odporem nepřátelských zadních vojů. Jednotky z uskupení „První pěší“ dosáhly Battice a tanky od 3. obrněné divize prorazily přes Verviers. V operačním prostoru amerického V. sboru postoupila 4. pěší divize k hlavní linii Regne – Bastogne. Téhož dne pluky 28. pěší divize obsadily po rychlém postupu Bastogne, Longvilly, Wiltz, Selange a Arlon. Do dějin 2. světové války se belgické město Bastogne ležící v kopcovitém terénu Arden nesmazatelně zapíše o tři měsíce později v průběhu „Bitvy o výběžek“. Bojové uskupení A brigádního generála Eugena A. Regniera ze svazku 5. obrněné divize obsadilo město Lucemburk a vyslalo průzkum k německým hranicím, zatímco bojové uskupení R plukovníka Glena H. Andersona se ve stejný čas nalézalo asi 8 mil od německých hranic.
90. pěší divize z uskupení amerického XX. sboru byla při postupu brzděna lehkým nepřátelským odporem. Nezabránilo jí to však v tom, aby se svými pluky neobsadila několik dalších obcí. 359. pěší pluk pronikl do Aumetz, 357. pluk do Hayange a 358. pluk pronikl do Algrange. 2. pěší pluk od 5. pěší divize, podporován částí bojového uskupení A od 7. obrněné divize, pokračoval v marných útocích proti německé obranné linii západně od Mét. V čase 02.00 hod začaly úderné prapory 10. pěšího pluku z uskupení „Páté pěší“ přecházet řeku Moselu mezi Noveant a Arnaville pod kouřovou clonou, poprvé použitou u „Pattonovy“ 3. americké armády ve velkém měřítku. Během útoku muži genmjr. S. L. Irvina zajali mnoho překvapených nepřátel. Kóty č. 386 a č. 370 byly v průběhu dne „vyčištěny“ od nepřítele. Ten se však přeskupil a zahájil silný protiútok z Arry, který byl zastaven s pomocí stíhacích bombardérů ze svazku XIX. velitelství taktického letectva (XIX. Tactical Air Command) brigádního generála Weylanda. Letouny od XIX. TAC byly poté na čas odvolány od předešlé „práce“, během které jejich posádky soustavně napadaly německé opevněné body v Brestu. V následujících dnech se aktivně zapojí do podpory 3. americké armády v bojích o přechody přes řeku Moselu. Protože silně přetížené jednotky na předmostí východně od Dornot byly vyčerpané a také jejich početní stav byl redukován vlivem bojových ztrát, byly v noci z 10. na 11. září raději staženy. Se soumrakem začali ženisté s obtížemi přepravovat evakuované jednotky přes řeku.
319. pěší pluk plukovníka Oriona L. Davidsona od 80. pěší divize z uskupení amerického XII. sboru obsadil pevnost Fort de Villey-le-Sec poté, co se nepřítel stáhl k Nancy. Mezitím 35. pěší divize postupovala k řece Mosele v oblasti Flamingy a připravovala násilný přechod řeky se 134. plukem vlevo a 137. plukem na pravém křídle. K podpoře útoku v tomto sektoru bylo staženo těžké dělostřelectvo od XII. sboru. 2. prapor 134. pěšího pluku se během útoku zmocnil neporušeného mostu a řeku tak překročil relativně snadno. Radost Američanů ale netrvala dlouho, neboť nepřítel most zničil ještě předtím, než mohla do akce zasáhnout samohybná děla, která měla odrazit německý protiútok. Některým pěšákům, kteří uvízli na druhém břehu, se podařilo přeplavat zpět na západní stranu. Hlídky amerického XV. sboru se zkontaktovaly v Sombernon s jednotkami, které se vylodily na jihu Francie při operaci „Dragoon“. Během dne byla 79. pěší divize soustředěna v oblasti Joinville, zatímco 106. jízdní mechanizovaná skupina plukovníka Vennarda Wilsona postupovala jako krycí záloha.
II. francouzský sbor dorazil k Dijon a vytvořil kontakt s jednotkami, které se vylodily v severní Francii při operaci „Overlord“. Jednotky 36. a 3. pěší divize z uskupení VI. sboru postupovaly na Vesoul, zatímco „Čtyřicátá pátá pěší“ pohybující se na pravém křídle sboru postupovala na Villerexel.
Kolem poledne vyrazily nad Holandsko na dvě desítky stíhaček Spitfire od 310. a 312. squadrony RAF pátrat po příležitostných cílech a především raketách V-2, které v předešlých dnech udeřily na Londýn. „Armed Recco Holland“ trval pro každého z pilotů toho dne zhruba 140 minut. Stíhačky pronikly až nad letiště Amsterdam-Schiphol, kde postřelovaly hangáry. Cestou zpět ještě „udělaly“ několik bárek na říčních kanálech. Do vzduchu vyslala své stroje i „Třistajedenáctka“. Čtyři letouny B-24 Liberator pročesávaly hladinu Severního moře, aniž nalezly alespoň náznak po činnosti Dönitzových ponorek. Schnorchel byl skutečně ďábelský vynález.
zpět na září 1944