From D-Day to V-Day
Září 1944
12. září 1944 - Den D + 98
Den, kdy kapituloval Le Havre
Jednotkám I. britského sboru 1. kanadské armády se vzdala německá posádka v Le Havre. Spojencům tady padlo do rukou přes 12 000 německých vojáků, jejichž velitelé pochopili, že další boj o přístav je již zbytečný. 1. polská obrněná divize z uskupení II. kanadského sboru vystřídala 7. britskou obrněnou divizi od XII. britského sboru v Ghentu a poté postupovala směrem na Lokeren a St Nicolas. Mezitím 4. kanadská obrněná divize dokončila vyčištění oblasti Bruges a dosáhla Leopoldova průplavu. XII. britský sbor po převzetí prostoru 1. kanadskou armádou postupoval do oblasti Gheel – Diest – Malines – Antverpy.
30. pěší divize, jejíž 117. pěší pluk se spojil s „bratrským“ 119. pěším plukem východně od průplavu a jižně od řeky Vise, postupovala severně a severovýchodně se 113. jízdní mechanizovanou skupinou na pravém křídle amerického XIX. sboru. 82. průzkumný prapor od „Druhé obrněné“ zabezpečil přístupy k mostu v prostoru podél severního břehu Albertova průplavu a o půlnoci jej začalo okamžitě přecházet bojové uskupení A. 2. obrněné divizi v té době již velel generálmajor Ernest N. Harmon, který ve funkci „velícího“ vystřídal dosavadního velitele generálmajora Brookse.
Jednotky amerického VII. sboru začaly provádět průzkum k Západnímu valu. Prvosledové jednotky „První pěší“ pronikly do příměstských lesů jižně od Cách, kde odrazily nepřátelský protiútok. Jedna kolona 3. obrněné divize, která postupovala severovýchodně z Eupenu, se zastavila na noc na okraji Eynattenerského lesa asi 1 000 metrů před Západním valem. Další kolona prováděla průzkum východním směrem z Eupenu a některé jednotky dosáhly Západního valu v Schmidthofu. Další se přiblížily k Roetgenu ležícímu v těsné blízkosti Západního valu. Velitel amerického VII. sboru generál Collins nařídil obejít Cáchy, obklíčit město ve spolupráci s americkým XIX. sborem a postupovat směrem k Stolbergskému koridoru.
Americký V. sbor zahájil v průběhu dne omezený útok na Západní val. 102. jízdní mechanizovaná skupina, která chránila severní křídlo sborových jednotek, vytvořila kontakt s jednotkami amerického V. sboru. Mezitím „Čtvrtá pěší“ postupovala na St Vith. Nepřítel jí v cestě kladl jen malý odpor. Část 109. pěšího pluku 28. pěší divize překročila řeku Our a obsadila Sevening, zatímco oddíly „bratrského“ 110. pěšího pluku překročily německou hranici a dosáhly pozic západně od Grosskampenbergu na silnici Kresfeld – Uttfeld, kde narazily na opevnění Západního valu.
90. pěší divize z uskupení amerického XX. sboru, který spadal do svazku Pattonovy „Třetí“, zlikvidovala veškerý nepřátelský odpor v oblasti Thionville na západ od řeky Mosely. Výjimkou byl přístup k hlavnímu mostu, který Němci stačili zničit. Prapory 2. pěšího pluku od „Páté pěší“ pokračovaly v těžkých bojích o pozice na linii jižně od Amanvillers. Odražením koordinovaného německého protiútoku se pluku podařilo udržet perimetr na předmostí u Arnaville. V poledne dokončili ženisté most přes Moselu, po kterém začaly okamžitě přejíždět tanky bojového uskupení B ze svazku 7. obrněné divize. V oblasti amerického XII. sboru brzy ráno překročil 317. pěší pluk ze svazku 80. pěší divize z chodu řeku Moselu v oblasti Dieulouard a obsadil východní břeh. 318. pěší pluk jej následoval před polednem. Pozdě odpoledne překročily řeku těžké zbraně a vozidla. S menšími potížemi bylo rozšířeno předmostí až k Ste Geneviéve, Loisy, Bezaumont a La Cote Pelée.
Jednotky 137. pěšího pluku 35. pěší divize a bojového uskupení B od „Čtvrté obrněné“ posílily a rozšířily předmostí u Lorey jižně od Nancy. Němci okamžitě zahájili protiútok, který byl sebevražedný. Shermany 8. tankového praporu s pěchotou 137. pěšího pluku Němce obklíčily a mnoho z nich zabily. Na 150 nepřátel padlo do zajetí. Další nepřátelský protiútok byl zlikvidován ve spolupráci s bitevními letadly ze svazku XIX. taktického letectva.
Část 106. jízdní mechanizované skupiny z uskupení amerického XV. sboru překročila bez odporu řeku Moselu severně od Charmes. Ve stejný den 314. pěší pluk ze svazku „Sedmdesáté deváté pěší“ „vyčistil“ Charmes a po setmění přešel jeho 1. prapor přes brod v Charmes řeku Moselu. „Bratrský“ 313. pěší pluk se střetl s nepřítelem nedaleko Poussay, zatímco 315. pěší pluk zamířil k Neufchateau, kde obklíčil nepřátelskou posádku. Bojové uskupení L 2. francouzské obrněné divize obsadilo Vittel a bojové uskupení V vyčistilo Andelot. Němci ustoupili ve dvou kolonách z Epinalu a připravovali protiútok k uvolnění obklíčených jednotek v oblasti Vittelu.
Obrněné jednotky 2. francouzského sboru z uskupení „jihofrancouzské“ 7. armády dosáhly předměstí Langres. 45. pěší divize z uskupení VI. sboru odrazila nepřátelský protiútok nedaleko Villersexel, zatímco jednotky 36. a 3. pěší divize pokračovaly ve „vyčišťovacích“ akcích v oblasti Vesoul.
V průběhu 12. září 1944 se „československé“ stíhací No. 310 a 312 Squadron RAF zúčastnily dvou misí typu Ramrod. Na letce čekal skoro tříhodinový let převážně po boku Lancasterů mířících v rámci operace Ramrod 1274 nad závody vyrábějící syntetický benzín ve Wanne – Eickel v Německu. Do útoku na Dortmund, Scholven/Buer a Wanne-Eickel vyslalo velitelství Bomber Command toho dne celkem 412 letadel, z toho 315 Halifaxů, 75 Lancasterů a 22 Mosquit ze svazků 4., 6. a 8. Group. Úder proti závodům v Dortmundu byl vyhodnocen jako úspěšný, ale u dalších dvou zabránily kouřové clony jejich vyhodnocení. V průběhu náletů bylo ztraceno sedm strojů, z toho tři Lancastery a jeden Halifax z útoku na Wanne-Eickel a dva Halifaxy a jeden Lancaster z mise nad Scholven/Buer.
Pod trupem měly „československé“ stíhačky toho dne velké přídavné nádrže, které velmi snižovaly manévrovací schopnosti strojů. Asi po 85 minutách letu se „Spity“ obrátily a zamířily zpět. Na základně dotankovaly, mechanici je zběžně prohlédli a opět šly do vzduchu. Velitelství Bomber Command vyslalo nad německý Münster formaci 119 Halifaxů od 4. Group a 5 Lancasterů od Pathfinder Force. „Třistadesítka“ šla do akce Ramrod 1278 po boku 312. squadrony. Let tam i zpět trval 2 hodiny a 15 minut. Během mise byly dva Halifaxy ztraceny. Nálet těžkých bombardérů RAF na Münster byl prvním úderem Bomber Command na toto město od r. 1943. V prostoru cíle bylo spatřeno po útoku mnoho požárů, ale kouř bránil přesnému zjištění dopadů bomb. Samotní Němci situaci po náletu popsali jako „moře ohně“ v jižní části města, kam nebylo pro plameny možné vstoupit po řadu hodin od ukončení útoku. Situaci ve městě zdramatizovala navíc porucha vodovodního řadu, který narušily vysoce explozivní bomby. Hasiči tak mohli před plameny jen bezradně stát. Bomby podle německých zpráv toho dne ve městě usmrtily 144 osob.
Drama se v průběhu dne odehrálo také nad Severním mořem, kde se do potíží dostala posádka F/Sgt Bureše ze svazku 311. squadrony RAF. Za letu Liberatoru s imatrikulačním označením PP-M, kterému velel F/Sgt Bureš, selhaly oba pravé motory. S velkým štěstím se posádce podařilo poruchu odstranit a vrátit se zpět. O čtyři měsíce později však muže F/Sgt Bureše štěstí opustí.
Také v průběhu 12. září 1944 zaútočila americká „Mocná osmá“ na cíle v Německu. Na osm desítek „létajících pevností“ si to opět zamířilo nad rafinérii v Záluží u Mostu. Zhruba desítka čtyřmotorových B-17G napadlo také Karlovy Vary, proměněné za války ve velký lazaret. Škody toho dne vznikly jak v lázeňském městě, tak i v rafinérce v Záluží, napadené za války snad nejvíce ze všech cílů ležících v letech 1938 – 1945 na území předmnichovského Československa.
zpět na září 1944