From D-Day to V-Day
Září 1944
14. září 1944 - Den D + 100
Generál Montgomery vydal během dne bojový rozkaz pro další fázi ofenzívy, která má začít 17. září 1944. Podle něho 2. britská armáda zabezpečí přechod přes řeku Rýn a Másu a připraví se k hlavnímu postupu k řece Rúr. Kanadské jednotky zajistí přístav Antverpy a zmocní se Boulogne a Calais. Na „britské“ frontě byly zastaveny veškeré útočné operace, přivážely se zásoby a provádělo přeskupování jednotek.
V oblasti 12. skupiny armád bylo aktivováno XXIX. velitelství taktického letectva (prozatímní), kterému velel brigádní generál Richard E. Nugent. Jeho prvořadým úkolem byla podpora bojové činnosti 9. armády po pádu přístavu Brest. Nové velitelství bylo dočasně připojeno k IX. taktickému letectvu.
Bojové velitelství A od 2. obrněné divize z uskupení amerického XIX. sboru dosáhlo řeky Másy a pozdě odpoledne překročilo průplav do Maastrichtu, ze kterého Němci ustoupili. Předtím vstoupila do města část 117. pěšího pluku 30. pěší divize a nalezla město nebráněné.
Jednotky 119. pěšího pluku přešly říčku De Geul asi míli severně od Gulpenu bez nepřátelského odporu. Při postupu k Valkenburgu se však dostaly do palby nepřátelského dělostřelectva, které jejich postup zastavilo. 30. pěší divize dočasně přerušila postup a udržovala předmostí řeky De Geul, zatímco sousední jednotky budovaly mosty. Taktická skupina „Lovelady“ podplukovníka Williama B. Loveladyho od bojového uskupení B z uskupení 3. obrněné divize amerického VII. sboru prorazila k řece Vicht jihozápadně od Stolbergu a ženijní jednotky začaly ihned s přemostěním řeky. Bojové uskupení A od téže divize postoupilo asi 4 míle a dosáhlo předměstí Cách, kde se zastavilo a čekalo na jednotky 16. pěšího pluku 1. pěší divize, které postupovaly na levém křídle.
Napravo od obrněných jednotek vyslala 9. pěší divize 47. pěší pluk, jehož část postupovala východně roetgenským lesem a obklíčila městečka Zweifall a Vicht. Zbytek pluku pokračoval v postupu severně podél řeky Vicht. Jednotka 60. pluku se stočila přes postavení 4. jízdní mechanizované skupiny. Poté postupovala severně přes německou hranici a obsadila Kalterherberg. V průběhu postupu se marně pokoušela dobýt hřeben Hoefen-Alzen a z něj zaútočit na Západní val v koridoru Lammersdorf. Pro posílení útoku na hřeben dostal zbytek 60. pluku rozkaz zaútočit z Eupen přes Hurtgenský les na Monchau. Poté měl napadnout hřeben společně se silami z Kalterherbergu.
39. pluk postupoval jihovýchodně z Roetgenu do Lammersdorfu. Potom zaútočil severně proti silné obraně Scharnhorstovy linie, ale byl zastaven nepřátelskou palbou. V oblasti amerického V. sboru pronikla 4. pěší divize Západním valem v prostoru Schnee Eifel. 12. pěší pluk překročil hlavní silnici na Schnee Eifel a postupoval podél ní na severovýchod. Posléze obsadil kótu č. 698. 22. pěší pluk dosáhl vrcholu hřebene Schnee Eifel a zároveň vyslal jeden prapor východně k Hotheimu. 28. pěší divize zahájila hlavní útok ve snaze prolomit obranu Západního valu ve svém sektoru. Její 109. pěší pluk se neúspěšně pokusil dosáhnout Roscheid, zatímco „bratrský“ 110. pěší pluk operující na severu a útočící směrem na Kesfeld, vyslal část svých sil jihovýchodně přes Heckhuscheid obsadit kótu č. 553. Tady měl nepřítel silný opěrný bod ležící na hlavní silnici Heckhuscheid – Uttfeld. I přes velké úsilí se ho ale dobýt nepodařilo. Na jižním křídle sboru začalo bojové uskupení R od 5. obrněné divize přecházet ve Wallendorfu řeku Sauer do Německa a pokračovalo v postupu do nitra Velkoněmecké říše.
Americký XX. sbor z uskupení 3. americké armády dostal rozkaz přeskupit se a zesílit tlak na svém pravém křídle. 43. jízdní průzkumná squadrona, podpůrný tým spadající velením přímo pod 12. skupinu armád, dostala za úkol ochranu levého boku sboru. 90. pěší divize zanechala část svých sil v Thionville a postoupila na jih. Tady vystřídala jednotky 7. obrněné a 5. pěší divize západně a severně od Mét, které tak mohly pokračovat v akci jižním směrem. Plánované rozšíření předmostí u Arnaville bylo odloženo kvůli hlubokému blátu, které způsobovalo, že pohyb obrněných jednotek byl téměř nemožný. Americký XII. sbor dokončil obklíčení Nancy a chystal se zaútočit na Lunéville. V lokálních protiútocích proti předmostí „Osmdesáté pěší“ v Dielouard Němci získali Ste Geneviéve a Loisy. Jednotky 80. pěší divize se poté rychle přeskupily, zaútočily, dobyly ztracené území zpět a začaly rozšiřovat předmostí. 3. pěší prapor 318. pěšího pluku obsadil Atton a pokračoval severně k vrcholu kopce Mousson, zatímco 317. pěší pluk udeřil východně na Mt Toulon, který držel nepřítel. Dosáhl kopce Failaise jižně od Nancy, odkud se Němci snažili v rozptýlených jednotkách dostat na sever.
Bojové uskupení A od 4. obrněné divize zůstalo ráno v dobytých pozicích a čekalo na týlové jednotky s municí a palivem. Po poledni vydal jeho velitel brigádní generál B. C. Clarke rozkaz, aby uskupení obešlo Château-Salins a obsadilo výšiny kolem Arracourtu. Zároveň mělo zablokovat silnice z Nancy, které by mohl použít ustupující nepřítel a navázat kontakt s bojovým uskupením B, které postupovalo z jihu. Taktická skupina „Abe“, vedoucí úderná jednotka bojového uskupení A, byla nyní hluboko v nepřátelském týlu. Posádky tanků zpozorovaly kolonu německých obrněných vozidel postupujících vpřed, aby podpořily obránce Nancy. Americké tanky vyrazily do útoku a po rychlém prudkém boji zničily nepříteli 26 obrněných vozidel, 136 ostatních dopravních prostředků a zajaly 409 německých vojáků. Na vlastní straně měly 10 padlých, 23 raněných a dva zničené Shermany.
Jihovýchodně od Nancy držela 35. pěší divize pozice po obou stranách řeky Meurthe a její přední jednotky se nacházely 6 mil od města. Od řeky Meurthe prorazilo bojové uskupení B od 4. obrněné divize přes les Forét de Vitrimont k průplavu Marne – Rýn nedaleko Dombasle a přeťalo hlavní silnici západně od Lunéville. Po překročení řeky Meurthe jihovýchodně od Lunéville zajistila 2. jízdní mechanizovaná skupina přístupy z tohoto směru a pozdě v noci se spojila s průzkumnými hlídkami bojového uskupení A a B od 4. obrněné divize nedaleko průplavu. Tím bylo dokončeno kompletní obklíčení Nancy.
2. francouzská obrněná divize z uskupení XV. sboru se zkontaktovala s 1. francouzskou obrněnou divizí ze svazku 7. armády nedaleko Clefmontu. Bojové uskupení B od „Šesté obrněné“ převzalo od 2. francouzské obrněné divize ochranu jižního boku 3. americké armády západně od Troyes. 79. pěší divizi, s výjimkou praporu na východním břehu, bylo přikázáno zůstat na západ od řeky a počkat na další rozkazy. 313. pěší pluk „vyčistil“ Poussay a obsadil Mirecourt na hlavní silnici Neufchateau – Epinal, zatímco 315. pěší pluk pronásledoval zadní voje nepřítele ustupujícího z Chatenois jihovýchodně od Neufchâteau do Ramecourtu. Tady ho jednotky 313. pěšího pluku během noci zničily. 2. francouzská obrněná divize se střetla s ustupujícím nepřítelem nedaleko Hennecourtu.
Generál de Lattre d’Tasigny nařídil II. francouzskému sboru z uskupení 7. armády, aby se stočil na východ a postupoval vlevo od I. francouzského sboru. Ve stejný den 1. francouzská pěší divize vystřídala americkou „Čtyřicátou pátou pěší“. Mezitím jednotky 36. pěší divize postupovaly s Vesoulu směrem na Luxeuil, zatímco 3. pěší divize zamířila na Lure. 45. pěší divize se zastavila podél linie l’Islesur – Doubs – Villersexel.
Stíhači 310. a 312. squadrony RAF se v průběhu dne zúčastnili operace Ramrod 1282, kdy doprovázeli formaci 35 čtyřmotorových Lancasterů mířících nad základnu raket V-2 v oblasti nizozemského Wassenaaru. Ve vzduchu byli toho dne i muži od 311. squadrony RAF. Celkem šest československých posádek od Coastal Command vyrazilo nad Severní moře pátrat po ponorkách. Během 14 hodin dlouhého letu na žádného nepřítele však nenatrefily a vrátily se v pořádku do Tainu. Ne vždy tomu ale tak bylo.
zpět na září 1944