• Seriál
  • červen 1944
  • červenec 1944
  • srpen 1944
  • září 1944
  • říjen 1944
  • listopad 1944
  • prosinec 1944
  • leden 1945
  • únor 1945
  • březen 1945
  • duben 1945
  • květen 1945

From D-Day to V-Day

Září 1944

24. září 1944 - Den D + 110

2. kanadská pěší divize z uskupení I. britského sboru 1. kanadské armády překročila průplav Antverpy – Turnhout jižně od St Leonardu a vybudovala zde předmostí, zatímco část 49. britské pěší divize postoupila k Turnhoutu.

U Arnhemu nadále pokračovaly těžké boje, během kterých britští a polští výsadkáři čelili převaze německých jednotek podporovaných tanky. Během noci z 24. na 25. září překročily dvě roty od 43. britské pěší divize v útočných člunech Dolní Rýn, nepodařilo se jim ale dosáhnout perimetru v Oosterbeeku. Další jednotky od „Čtyřicáté třetí pěší“ dostaly rozkaz připravit se překročit řeku v Renkumu, zbytek divize pak pokračoval v bojích o Elst a Bemmel. V průběhu dne se Němcům znovu podařilo přetnout hlavní silnici severovýchodně od Koeveringu v prostoru mezi St Ostenrode a Veghelem. Všichni začínali tušit, že „Montyho“ bitva o prokletý most na Rýnu je odsouzena k nezdaru. Během 24. září dobyla 11. britská obrněná divize z uskupení VIII. britského sboru Deurne.

Generál Patton, charismatický velitel americké 3. armády, dostal rozkaz od generála Eisenhowera zastavit veškeré útočné operace s výjimkou postupu vedoucího k vylepšení obranných postavení. Jednotky od 5. pěší divize z uskupení amerického XX. sboru začaly přebírat linii 7. obrněné divize, zatímco se 80. pěší divize ze svazku amerického XII. sboru připravovala na útok k řece Seille, který měla uskutečnit o dva dny později.

4. obrněná divize držela prostor mezi Château-Salins a Fresnes-en-Saulnois a odrazila silný protiútok nepřátelské pěchoty a tanků. Po rozednění zahájili Němci dělostřeleckou palbu, po které v 08.30 hod. následoval útok proti úseku bojového uskupení B ve snaze vytlačit americké jednotky z Château-Salins. Tento útok byl zastaven s pomocí stíhacích Thunderboltů od XIX. taktického letectva, jejichž piloti během pouhých patnácti minut zničili 11 německých tanků. Nepřátelská pěchota zanechala na bojišti přes 300 mrtvých. Ztráty však měli i Američané, neboť jen bojové uskupení B hlásilo po boji 120 padlých a raněných.

157. pěší pluk od 45. pěší divize z uskupení amerického VI. sboru obsadil Girmont, zatímco 180. pěší pluk pokračoval v čištění Epinalu. V průběhu dne 36. pěší divize postupovala severovýchodně na St Die. Její 141. pěší pluk dobyl St Amé ležící východně od Remiremontu. Jednotky 3. pěší divize vyčistily od německých ostřelovačů Rupt a rozšířily předmostí od La Roche k Maxonchampu.

Pomalu se přibližoval čas, kdy Československá samostatná obrněná brigáda vstoupí do bojů na západní frontě. Dne 6. října se první skupiny mužů generála Lišky objeví u francouzského města Dunkerque, aby zde obklíčili a ke kapitulaci donutili německou posádku čítající na 12 000 příslušníků Wehrmachtu i Kriegsmarine. Na počátku září 1944 se u Dunkerque objevili kanadští vojáci, kteří čistili pobřeží Kanálu od Calaise až po zmíněný francouzský přístav. Němci se u Dunkerque důkladně opevnili a v žádném případě se nehodlali vzdát. Nepřítel zaujal pozice na perimetru Mardick, Loon Plage, Bergues a Bray Dunes. Některá místa se Kanaďanům v následujících dnech podařilo dobýt, do Dunkerque se však nedostali. Kanadská „Druhá pěší“ poté zamířila do Belgie a jejich místo zaujali jiní spojenečtí vojáci. Ty na počátku října nahradili Čechoslováci. Pro Němce to bylo překvapení, které bylo o to větší, že na konci téhož měsíce brigáda tvrdě udeřila na jejich pozice. Boje na „dunkerqueské“ frontě poté pokračovaly až do května 1945.