From D-Day to V-Day

Září 1944

5. září 1944 - Den D + 91

3. kanadská pěší divize z uskupení II. kanadského sboru postupovala v průběhu dne podél pobřeží, obešla Boulogne-sur-Mer a dosáhla oblasti Calais. Nepřítel tady měl připravenou mimořádně silnou obranu obou přístavů, neboť předpokládal, že právě tady dojde k osudovému vylodění spojeneckých vojsk. Den D však nastal v Normandii. Na pravém křídle sboru pokračovala 1. polská obrněná divize v postupu na St Omer.

7. britská obrněná divize z uskupení XII. britského sboru dobyla Ghent, ale nepřítel se držel v severním okraji města ještě několik dní. XXX. britský sbor prováděl reorganizaci a připravoval se na pokračování útoku. 9. americká armáda generála Simpsona z uskupení 12. skupiny armád se k 5. září 1944 stala operační a převzala od 3. americké armády velení nad americkým VIII. sborem pro operace na bretaňském poloostrově. Jednotky „Dvacáté deváté pěší“ obsadily městečko La Trinité, které nepřítel již vyklidil.

Průzkumné jednotky od 2. obrněné divize z uskupení amerického XIX. sboru a 113. jízdní mechanizovaná skupina plukovníka Williama S. Biddleho prorazily hlouběji do Belgie a postoupily na linii Brusel – Gembloux. V oblasti amerického VII. sboru pokračovala 1. pěší divize ve „vyčišťovacích“ akcích v „kapse“ u Mons, kde zajala velké množství německých vojáků. „Devátá pěší“ zabezpečovala přechody přes řeku Másu severně a jižně od Dinantu, zatímco 3. obrněná divize se připravovala k útoku na Lutych (Liége). Americký V. sbor operující na pravém křídle armády pokračoval v seskupení k útoku na východ. Jednotky 5. obrněné divize zajišťovaly přechody přes řeku Meuse nedaleko Sedanu – bojové uskupení A brigádního generála Doyleho D. Hickeyho v Bazeilles a bojové uskupení R plukovníka Louise P. Leoneho v Mohonu. Mezi těmito obrněnými jednotkami postupovala 28. pěší divize. Mezitím 102. jízdní mechanizovaná skupina plukovníka Cyruse A. Dolpha III. zabezpečovala prostor severozápadně od Méziers, kde se soustřeďovala „Čtvrtá pěší“.

Během dne nařídil generál Patton jednotkám amerického XII. sboru překročit řeku Moselu, dosáhnout Nancy a pokračovat směrem na Mannheim a k řece Rýn. „Osmdesátá pěší“ po rozednění vyrazila se svými údernými prapory od 317. pěšího pluku z lesů na západní straně řeky a zaútočila směrem k ní jižně od Pagny-sur-Moselle. Nepřítel na postupující jednotky zahájil palbu z děl a minometů a donutil je k návratu do původních pozic. 1. prapor se probojoval k Blénot a tamnímu kanálu a pokusil se jej přejít. Němečtí obránci však přesnou palbou zničili většinu gumových člunů určených k překonání toku a prapor tak byl donucen ustoupit. Pozdě večer se 317. pěší pluk přeskupil a připravil k nočnímu útoku všech tří praporů v sektoru Vandiéres – Pont-a-Mosson – Blénot. Pouze 3. praporu se ale podařilo přejít v prostoru Pont-a-Mousson. 318. pěší pluk útočil směrem na kótu č. 326 na kopcích u Marbache, zatímco „bratrský“ 319. pěší pluk rozšiřoval předmostí u Toul a Fort de Gondreville, nedařilo se mu ale prolomit nepřátelskou obranu u Fort de Villey-le-Sec. Americký XV. sbor se v tomto období skládal pouze z jednotek velitelství, čekal na další síly a poté měl zajišťovat jižní bok armády v sektoru napravo od amerického XII. sboru.

Postupuje se i na jihu Francie, kde VI. sbor z uskupení 7. armády dosáhl pozice nedaleko Besançonu. V téže době se 36. pěší divize nacházela jihozápadně od města, zatímco 3. pěší byla na jihu od něj a 45. pěší divize se pohybovala na severovýchodě.

5. září 1944 opět stíhačky od 310. a 312. squadrony RAF vyrazily na „lov“. „Třistadesítka“ toho dne přišla o F/O Rostislava Kaňovského, kterému flak poškodil stroj nad Holandskem natolik, že musel použít padák. Nedlouho po seskoku byl ale zajat a svobody se dočkal až v květnu 1945. Přibližně ve stejné době, kdy byl Kaňovský nucen použít padák, německý flak sestřelil poblíž Breuketenu v oblasti Amsterdamu letoun W/O Antonína Kamínka od naší squadrony. Kamínek reagoval instinktivně a poškozeného „Spita“ F. Mk. IXC posadil na zem přímo před sebe. Šťastně se dostal z kabiny a unikl zatčení. Stateční nizozemští odbojáři ho ukryli a v prosinci 1944 pomohli dopravit ke spojeneckým liniím.

Stejně jako v průběhu předešlého dne také 5. září 1944 uskutečnila 311. squadrona několik protiponorkových patrol nad Severním mořem s negativním výsledkem.



zpět na září 1944