From D-Day to V-Day
Září 1944
8. září 1944 - Den D + 94
Dunkerque v obklíčení
Zprávou dne bylo oznámení, že 2. kanadská pěší divize z uskupení II. kanadského sboru 1. kanadské armády obklíčila Dunkerque. Ten Dunkerque, kde se v r. 1940 odehrál obdivuhodný příběh operace Dynamo a záchrana větší části britského expedičního sboru, jež se později stal základem britské armády bojující od června 1944 ve francouzské Normandii. O necelý měsíc později se u Dunkerque objeví příslušníci Československé samostatné obrněné brigády, aby zaujali pozice na perimetru kolem přístavu, ve kterém se opevnila početná německá posádka v čele s admirálem Frisiusem. Ve stejný čas, kdy kanadská „Druhá pěší“ obklíčila Dunkerque, postoupila 4. kanadská obrněná divize na předměstí Brug a 1. polská obrněná divize dosáhla města Thielt. Jedna její tanková kolona vstoupila až do Dixmude.
Britská Gardová obrněná divize z uskupení XXX. britského sboru překročila v Beeringenu Albertův kanál. 50. britská pěší divize vybudovala malé předmostí přes kanál jihovýchodně od Gheel. Obě divize se při přechodu kanálu setkaly se silným nepřátelským odporem.
Americký VIII. sbor začal v 10.00 hod po dělostřelecké přípravě a leteckém bombardování s hlavním útokem na Brest silou tří pěších divizí. Úkolem dorazit nepřítele ukrytého v pevnostním systému Brestu byly pověřeny 2., 8. a 29. pěší divize, patřící tehdy do svazku americké 9. armády.
113. jízdní mechanizovaná skupina z uskupení amerického XIX. sboru postoupila téměř k Maastrichtu. Během cesty prováděla hlídkování u Albertova kanálu a obsadila pozice v oblasti Hasselt – St Trond, zatímco 30. pěší divize začala s útokem na pravém křídle sboru. Tankové oddíly „Třetí obrněné“ ze svazku amerického VII. sboru, posílené o pěchotu 47. pluku, „čistily“ Lutych. Mezitím 9. pěší divize pokračovala v postupu východním směrem na jižním křídle sboru a 1. pěší divize byla přesunuta do sektoru Huy – Faimes na severním křídle. 4. pěší na severu a 28. pěší divize na jihu, obě z uskupení amerického V. sboru, se setkaly se silným odporem nepřátelských zadních vojů, ale pokračovaly v postupu na pozice mezi Jemelle – Margut. Sbor obdržel polní rozkaz č. 26 (FO 26 – Field Order No. 26) k obsazení města Koblenz ležící již za Západním valem (označovaným jako West Wall nebo také Siegfried Line).
V oblasti amerického XX. sboru německá 106. pancéřová brigáda postupující z Aumetz prorazila americké pozice v úseku mezi 359. a 358. plukem. Protiútok vedený mezi Landres a Mairy časně zrána byl neorganizovaný a německé jednotky byly při něm prakticky zničeny. Nepřítel přišel o 30 tanků, 60 polopásových obrněných vozidel a 100 ostatních dopravních prostředků. Na jižním křídle „Devadesáté pěší“ se obklíčený nepřítel v Briey vzdal. Bojové uskupení A od 7. obrněné divize svádělo v sektoru jižně od řeky Mosely boje v severním předměstí Talange asi deset kilometrů severně od Mét. Protože se útok sboru rozdvojil, přesunul velitel sboru generál Walker 2. pěší pluk 5. pěší divize k „Sedmé obrněné“ a bojové uskupení B od 7. obrněné divize k „Páté pěší“. Plán útoku zůstal i nadále nezměněn. 2. pěší pluk pokračoval v útocích na vnější obranné opevnění Mét, vystaven tlaku nepřátelské obrany. Během dne se mu podařilo obsadit Verneville a dosáhnout okraje Amanville. 5. pěší divize získala nejisté postavení na východním břehu řeky Mosely na východ od Dornot. Čtyři roty 11. pluku a část 23. praporu obrněné pěchoty se ocitly pod těžkou palbou v prostoru nevelkého předmostí. Úsilí 11. pluku pokračovat na pevnost Fort Blaise bylo marné a nákladné. V oblasti amerického XII. sboru zahájili Němci sérií protiútoků proti jednotkám od 80. pěší divize, během kterých znovu získali Marbache. 2. francouzská obrněná divize se připojila k XV. sboru a zaujala pozice v sektoru mezi Montargis a řekou Marne. 79. pěší divize se začala soustřeďovat v oblasti Joinville.
Na jihu Francie v oblasti 7. armády obsadila část 1. výsadkové taktické skupiny přístavní Menton ležící na středomořském pobřeží severovýchodně od slavného Monaka a postupovala k italským hranicím. 1. francouzská obrněná divize z uskupení 2. francouzského sboru dosáhla Beaune na cestě k Dijonu. „První francouzská pěší“ obklíčila a poté obsadila Autun. Jednotky 141. pěšího pluku následované 143. pěším plukem od „Třicáté šesté pěší“ překročily řeku Doubs v Avanne a přeťaly dálnici západně a severozápadně od Besancon. V průběhu dne začaly německé jednotky ustupovat z oblasti Baume-les-Dames, aby se vyhnuly obklíčení.
311. squadrona RAF v průběhu dne pokračovala v pátrání po německých ponorkách operující v Severním moři. Coastal Command toho dne využilo služeb celkem pěti „československých“ Liberatorů. Všechny stroje se vrátily zpět na domovskou základnu Tain. Stíhačky všech tří československých squadron toho dne měly volno. Po následující dva týdny však nebude dne, aby se jejich piloti nezúčastnili nějaké akce na podporu spojeneckého vítězství v západní Evropě.
Na východě Evropy zahájila dne 8. září 1944 sovětská 38. armáda generála Moskalenka dnes již legendární karpatsko-dukelskou operaci. V sestavě Moskalenkovy armády bojoval též 1. československý armádní sbor v SSSR. Následující boje budou plné heroických činů i bolesti. Ztráty, které jen československé jednotky utrpí v oblasti Dukelského průsmyku, budou bezprecedentní a na dlouhá desetiletí se stanou předmětem mnoha polemik.
zpět na září 1944